Čtvrtá pyramida v Gíze: Vědci potvrdili její existenci, neví však dodnes jistě, kde přesně se nacházela

V Gíze se původně měly nacházet 4 velké pyramidy. Otázkou však zůstává, kde přesně měla čtvrtá pyramida stát a kam zmizela.

Zdroj fotografie: Robster1983 / Creative Commons / CC BY-SA

Námořní kapitán Frederic Louis Norden z Dánska posedával na koberečku, s malým skicářem položeným na kolenou a intenzivně kreslil. „Hotovo,“ prohlásil a podal svému společníkovi výsledný obrázek. „Chtěl jsem, aby to připomínalo mapu s horami, pouští a všemi čtyřmi pyramidami,“ dodal s úsměvem. Později ten večer detailně popsali své nové dílo: „Hlavní pyramidy jsou orientovány na jihovýchod. Čtyři z nich jsou velké a sedm nebo osm menších, ale ty nejzajímavější jsou ty, které se nachází na severní straně. Podle mého odhadu mají výšku přes 150 metrů. Další dvě jsou menší, jedna je bez nátěru a druhá je postavena z kamene černějšího než žula.“

Pyramid je více

Autor popisoval, jak tmavší stavba měla nažloutlý vrchol a špičku zakončenou velkým kvádrem připomínajícím podstavec. Ačkoliv tato stavba byla zarovnaná s ostatními, byla umístěna více na západ. Zdálo se nepravděpodobné, že by si člen Královské společnosti v Londýně v roce 1737 vymýšlel takové informace. Otázkou tak zůstává, co se stalo se čtvrtou pyramidou, protože archeologové po ní nenašli žádné stopy. Amatérský historik Matthew Sibson navrhuje, že stačí podívat se na satelitní snímky. Původně se domníval, že ztracená pyramida byla na západ od Menkaureovy hrobky, ale to nesouhlasilo s Nordenovým popisem. 

Přiznal, že Nordenův náčrt má jiné měřítko než fotografie z ptačí perspektivy, což vedlo k úpravě jeho odhadu.

Foto: Pixabay

Kde je čtvrtá pyramida

Po důkladném zkoumání zjistil, že čtvrtá stavba byla diagonálně navázána na ostatní, ale byla umístěna směrem do oblouku. „Pak jsem si vzpomněl na starobylou kamennou zeď známou jako Zeď vrány (arabsky Heit el-Ghurab).“ Částečně pohřbený kamenný val, který je 200 metrů dlouhý, 10 metrů vysoký a 10 metrů široký, byl postaven během 4. dynastie v letech 2551–2472 př. n. l., i když jeho účel zůstává neznámý. Sibson tvrdí, že byl hrází vedoucí od bývalého řečiště Nilu až na plošinu v Gíze. Podle něj Zeď vrány vedla přímo k místu, které označil jako ideální pro čtvrtou pyramidu podle topografie a Nordenova popisu. 

Otázkou ale zůstává, kam monument zmizel. Spisovatel Tony Bushby v knize Tajemství Bible tvrdí, že byl v roce 1759 rozebrán britskými zednáři, kteří doufali v nalezení pokladu. Když však nic nenašli, kámen prodali zedníkům, kteří stavěli nedaleké město Káhira.