Afrika pomalu „praská“ a rozděluje se na 2 části. Vzniknou tak 2 kontinenty a mezi nimi nový oceán

Ačkoli proces velkého rozpadu Afriky již započal, skrývá tato skutečnost i dobré zprávy. Za 5–10 milionů let se na světě objeví nový kontinent, který badatelé předběžně nazvali Východní Afrika. Dělící čárou bude vodní šíje, ze které nejspíš časem vzejde zcela nový oceán. Jde však o zcela přirozený a také nevyhnutelný proces vycházejí z tzv. EARS. Celým jménem East African Rift System, který je jedním z nejžhavějších míst na celé zeměkouli.

Propast, která se citelně rozrostla

V oblasti Afar na východě Afriky se totiž začaly rozpadat hned 3 velké tektonické desky. Dle vědců povede tento proces v budoucnu k rozpadu celé Afriky na dva díly. Prvním symptomem je puklina táhnoucí se přes etiopskou poušť o délce 100 kilometrů. Právě tento bod geologové dlouhodobě monitorují. A rozbor satelitních snímků tak poprvé dovoluje sledovat počátek zrodu zcela nového oceánu. Začalo to ale už v roce 2005.

Tehdy si geologové všimli v oblasti Etiopie (konkrétně Afarské propadliny) 6 metrů hluboké propasti. Ta se pak rok co rok dále zvětšovala. Expanze této anomálie by podle tehdejšího soudu mohla rozdělit kontinent na dvě části. Vědce ovšem překvapila rychlost celého procesu. Za pouhých 13 let totiž puklina dosáhla ohromující délky 56 kilometrů.

Tempo, které může růst

Rozpad Afriky je tak jasně patrný i z velké výšky. V roce 2009 byla proto provedena počítačová simulace zrodu samotného zlomu. Vyšlo tak najevo, že vznikl během pouhých několika dní vlivem erupce sopky Dabbahu na jejím severním konci. Afrika coby kontinent sedí na hned třech tektonických deskách – africké, somálské a arabské. Z analýz snímků víme, že se od sebe všechny tři vzdalují, k čemuž dochází tempem 1 centimetr za rok.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Badatelé ovšem vůbec nevylučují, že by se tento pohyb mohl v budoucnu citelně zrychlit. Pro lidstvo je to ovšem stále extrémně pomalý akt. Milovníky všeho afrického tak můžeme uklidnit. Avizovaný proces rozpadu kontinentu bude spolu se vznikem oceánu trvat ještě minimálně 5 milionů let. „Toto je jediné místo na Zemi, kde můžete studovat, jak se propast mezi dvěma kontinenty mění v oceánskou propast,“ uvedl Dr. Christophet Moore.

Skládačka povrchu planety

Tektonická deska či kra (také litosférická) je mohutná deska zemské kůry tvořená pevnou horninou. Právě z těchto desek se skládá vrchní část zemského povrchu. Skládají se z kontinentální a oceánské kůry, mají nepravidelné tvary a také velmi proměnlivou velikost. Celý povrch planety aktuálně tvoří 7 velkých a 12 malých desek, i jejich tloušťka je velmi rozdílná. Ty mladé jsou slabší než 15 kilometrů, staré bývají silnější než 200 kilometrů.

Jejich hranice se zpravidla ukrývají pod hladinou oceánů, právě blízkost hranice znamená náchylnost oblasti k zemětřesením a vulkanické činnosti obecně. Všechny vznikly v raných stádiích historie planety. Od té doby se pohybují po jejím povrchu, čímž se zabývá desková tektonika. V průměru urazí za rok 5–10 cm, dnešní rozestavění je pak výsledkem těchto pohybů a stálých srážek. Tvar Země se tak pomaličku, ovšem neustále mění.