Zapomínáte na tohle u plastových oken? V zimě vám kvůli tomu uniká teplo
Myslíte, že stačí přepnout okno do zimního režimu? Podle výrobců je to mýtus. O teple často rozhodují tři jiné detaily, a jeden z nich lidé přehlížejí nejvíc.
Obsah článku
Na internetu koluje jednoduchá rada: najděte zimní polohu a máte hotovo. Jenže právě to je problém. Redakce VědaŽivě v manuálech výrobců našla něco mnohem méně efektního, ale pro zimu zásadního: správný přítlak křídla, stav těsnění a čisté odtoky. A právě tady se láme rozdíl mezi mýtem a tím, co doma skutečně funguje.
Žádná tajná páčka
Plastové okno nemá jednu kouzelnou zimní polohu. To je první věc, kterou je dobré si ujasnit. Výrobní manuály mluví hlavně o seřízení kování a nastavení přítlaku křídla, tedy o síle, s jakou křídlo po zavření dosedá na rám, ne o jednom univerzálním režimu pro všechna okna.
Redakce VědaŽivě proto sráží očekávání hned na začátku: nehledejte jednu páčku, která vše vyřeší. Různé typy oken mají různé varianty kování, závěsových stran i mazacích míst. Když tedy někdo v diskusi radí stejný postup pro každé plastové okno, zkratku vydává za návod.
Do hry navíc vstupují i čísla. Podle amerického ministerstva energetiky nesou okna asi 25 až 30 % energie na vytápění a chlazení. A právě proto nejde jen o sklo. Teplo často neutíká oknem jako takovým, ale i kolem křídla, které nedosedá tak, jak má. Jenže tím to teprve začíná.
Tři kontroly, které zvládnete doma
Nejdřív přijde minuta práce, která rychle odhalí problém. Papírový test ukáže slabý přítlak. Když po zavření vytáhnete papír bez odporu, křídlo na rám netlačí dost. Je to jednoduché, ale jen do chvíle, než se ukáže další slabé místo.
- Přítlak: říká, jak pevně křídlo sevře rám.
- Těsnění: ztvrdlé nebo popraskané žádné dotažení nespasí.
- Odtoky v rámu: ucpaný kanálek může napodobit netěsné okno.
Právě těsnění patří podle redakce VědaŽivě k nejpodceňovanějším detailům celé zimní přípravy. Schüco doporučuje gumová těsnění ošetřovat dvakrát ročně a kontrolovat je nejméně jednou ročně, MACO mluví o čištění a péči zhruba jednou až dvakrát ročně. Pokud je těsnění tvrdé nebo popraskané, další dotažení problém nevyřeší.
Mokrý parapet navíc nemusí znamenat slabý přítlak. Schüco doporučuje vyčistit odvodňovací otvory v rámu tenkou plastovou nebo dřevěnou pomůckou, protože prach a nečistoty často zablokují odtok vody. A právě tady lidé často zamění obyčejně ucpaný kanálek za netěsné okno. Jenže další krok už má jasnou hranici.
Kde už další dotažení škodí
Reflex utáhnout vše nadoraz může být chyba. Seřízení řeší infiltraci, tedy průnik vzduchu kolem křídla. Neřeší ale tepelný prostup skla a rámu. Jinými slovy, z dvojskla trojsklo neudělá.
Průvzdušnost měří norma EN 1026 a výsledky třídí EN 12207. Jenže v praxi platí ještě jedna důležitá věc: pokud je klika tuhá nebo křídlo drhne, další dotažení už může škodit. MACO v takové chvíli posílá uživatele k odbornému servisu.
Na opačné varování narazila redakce VědaŽivě i u Internormu. Ten doporučuje nastavit přítlak tak, aby těsnění, hlavně u závěsů, neneslo příliš velký tlak. Nové okno tedy první zimu nepotřebuje násilí, ale rozumné dosednutí. Jenže ani správně nastavené okno ještě neznamená, že máte doma vyhráno.
Těsnost má i svůj strop
Český byt přidává ještě jeden problém, na který se často zapomíná. Mikroventilace sice zvětší funkční spáru v okně, ale sama o sobě nestačí. Podklad Ministerstva průmyslu a obchodu k větrání počítá mikroventilaci jen jako infiltraci, nikoli jako dostatečné větrání.
České měření Protronixu v ložnici s novými plastovými okny ukázalo při zavřených oknech přes 3000 ppm CO2, při mikroventilaci maximum 2600 ppm a při vyklopeném okně jen lehce nad 1200 ppm. Paradox je tedy jasný: když přítlak přetáhnete a pak spoléháte jen na mikroventilaci, průvan možná zmizí, ale vzduch po spánku stejně ztěžkne.
Verdikt zní prostě. Teplo v zimě neudrží kouzelná poloha kliky, ale správný přítlak, zdravé těsnění, čisté odtoky a normální větrání. Úspora ano, jen ne za cenu přetaženého kování a vydýchaného pokoje.