Zapomeňte na nákupy v Polsku! Teď je to naopak. Poláci si pro levné nákupy jezdí na Slovensko

Láhev piva za 0,55 eura na slovenské straně Tater a polští zákazníci, kteří odvážejí dvě tři přepravky naráz. Směr nákupní turistiky se v pohraničí obrátil.

Foto: Gustavo Fring/Pexels

Kdo v posledních patnácti letech sledoval přeshraniční nákupy ve střední Evropě, znal jediný směr: ze Slovenska do Polska. Po zavedení eura na Slovensku v roce 2009 ceny tam podle místních vyskočily a slabší zlotý dělal z polských obchodů magnet pro Slováky i Čechy. Jenže v létě 2025 zachytil polský server Onet v obci Ždiar na slovenské straně Tater opačný obraz. Poláci ze Zakopaného, Nowego Targu a okolí tam míří pro lahvové pivo, které stojí výrazně méně než doma. Prodavačka z místního obchodu to přirovnala k „návratu do 90. let“.

Kolik stojí pivo na každé straně hranice

Reportáž ze Ždiaru uvádí cenu 0,55 eura za lahev, tedy asi 2,34 zlotých podle kurzu ECB z května 2026. V polském online retailu Frisco se přitom běžné levnější lahvové pivo typu Harnaś nebo Żubr pohybuje kolem 3,19–3,49 zlotých včetně zálohy. Rozdíl? Zhruba čtvrtina až třetina ceny. Pro člověka, který bydlí dvacet minut od hranice a naloží do kufru tři přepravky, je to dost na to, aby přejel.

Nejde přitom o izolovaný dojem. Eurostat za rok 2024 ukazuje, že v kategorii alkoholických nápojů má Polsko cenovou hladinu 106,1 (EU = 100), zatímco Slovensko jen 93,0. Česko je na 91,3 a Německo dokonce na 86,3. Polsko je tedy v alkoholu nejdražší ze čtyř srovnávaných zemí, a to ještě před plánovaným zdražením.

Proč se rozdíl od ledna 2026 ještě prohloubí

Polská vláda přijala novelu zákona o spotřební dani, která od 1. ledna 2026 počítá s navýšením sazeb akcízy na alkohol o 15 % oproti roku 2025. V roce 2027 má přijít další růst o 10 % meziročně. Kancelář premiéra modelově vyčíslila dopad: lahev piva zdraží o 16 groszů, lahev vodky o 3 zloté.

Šestnáct groszů na lahvi nezní dramaticky. Jenže polský pivní trh je už teď pod tlakem:

• V roce 2024 Poláci koupili o 100 milionů lahví a plechovek méně než rok předtím (data NielsenIQ citovaná pivovarským svazem ZPPP Browary Polskie).
• Průměrná cena piva v Polsku od roku 2019 kumulativně vzrostla asi o 43 %.
• Podle oborového průzkumu 26,6 % polských pivovarů zvažuje ukončení činnosti.

Konkrétní případ už existuje: Grupa Żywiec oznámila ukončení výroby v Browaru Namysłów od začátku roku 2026 s odkazem na propad trhu, rostoucí náklady a daně. Pivovarský svaz zároveň varuje, že vyšší akcíza posílí dovozy levnějšího piva z Německa a Česka, a právě to se v tatranském pohraničí už děje, jen směrem ze Slovenska.

Co to znamená pro Čechy

Vyplatí se i nám jet pro pivo na Slovensko? Odpověď závisí na vzdálenosti a na tom, jestli zrovna trefíte akci.

Produkt	Slovensko (Tesco)	Česko (Tesco)
Budvar 0,5 l – běžná cena	1,29 € + 0,15 € záloha ≈ 35,1 Kč	25,90 Kč + 3 Kč záloha
Budvar 0,5 l – akce/Clubcard	0,69 € + 0,15 € záloha ≈ 20,5 Kč	19,90 Kč + 3 Kč záloha
Steiger 0,5 l	0,70 € + 0,13 € záloha ≈ 20,2 Kč	–

Slovenská akční cena Budvaru vychází zhruba na 20,5 Kč včetně zálohy, česká akční na 22,9 Kč. Úspora existuje, ale je malá, pár korun na lahvi. Samostatná cesta z Ostravy nebo Brna se kvůli tomu nevyplatí. Pro lidi z blízkého pohraničí, kteří to spojí s výletem do Tater, to ale smysl dává, zvlášť pokud sáhnou po levnějších slovenských značkách typu Steiger.

Pozor na zobecnění: ne všechno je na Slovensku levnější

Příběh o obrácené nákupní turistice drží pevně u piva a částečně u nealkoholických sycených nápojů. U zbytku košíku je obraz smíšenější. Terénní srovnání Onetu ukázalo, že na Slovensku je dražší maso, klobásy i džusy. Eurostat sice za rok 2024 řadí Slovensko v kategorii potravin celkově mírně níž než Polsko (index 83,2 proti 85,5), ale rozdíl je tak malý, že záleží na konkrétním produktu a řetězci.

„Obrácení směru“ je podle nás reálný a doložitelný jev, ale specifický. Funguje u zboží s vysokou spotřební daní, krátkou vzdáleností přes hranici a dostatečným objemem nákupu. Jako univerzální rada „jeďte nakupovat na Slovensko“ by to bylo přehnané. Jako pohraniční fenomén, který se od ledna 2026 ještě zesílí, to ale stojí za pozornost.

Ždiarská prodavačka to shrnula jednou větou: je to jako v devadesátkách, jen z druhé strany.