Víznerovo sklo z ČSSR se prodává za cenu auta. Rozhoduje optický efekt vzduchových bublin, který vznikal jen u škrdlovických pecí

Aukční rekord Františka Víznera dosáhl 450 000 Kč, víc, než kolik stojí nová Škoda Fabia v základu. Většina jeho škrdlovických váz se přitom prodává za jednotky tisíc.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Na podzim roku 1967 přišel mladý sklářský výtvarník František Vízner do Škrdlovic na Vysočině a narazil na sklovinu, kterou by leckdo označil za vadnou. Byla plná drobných vzduchových bublinek. Místo aby je potlačil, udělal z nich podpis. Silnostěnné vázy s barevným jádrem, čirým obalem a bublinovou strukturou začaly fungovat jako optický nástroj, zvětšovaly, rozostřovaly, vytvářely iluzi hloubky. V první polovině roku 2026 se tyto kusy objevují na českých aukcích v rozpětí od 2 200 Kč po statisíce. Ten rozptyl je klíčem k pochopení celého trhu.

Cena auta není nadsázka, ale platí pro špičku

Portál Obrazy v aukci eviduje u Víznera nejvyšší dosaženou aukční cenu 450 000 Kč. Oficiální ceník Škody Fabia platný od 4. května 2026 začíná na 419 900 Kč. Srovnání tedy sedí doslova, rekordní Víznerův kus stál víc než nové malé auto v základní výbavě.

Jenže běžný trh vypadá úplně jinak. V lednu 2026 se na Livebid prodala váza „Whirpool“ za 3 000 Kč. V únoru šel jiný kus na Obrazy v aukci za 2 700 Kč. Na Aukru se v dubnu model 6825/17 z roku 1968 zastavil na 6 850 Kč. Antik Mašek nabídl model 6859 s bublinkovým efektem za 8 900 Kč. Prague Auctions v aukci „Fine Art“ prodaly několik váz v rozmezí 4 500 až 17 000 Kč a jeden objekt za 47 500 Kč.

Cenový rozptyl 1:200 mezi nejlevnějším a nejdražším kusem téhož autora není anomálie. Je to hierarchizovaný sběratelský trh, kde rozhoduje pět věcí najednou: jasná atribuce, přesný model, škrdlovický původ, stav a optická čitelnost bublinového efektu.

Proč bubliny, a proč právě Škrdlovice

Odborný text Jindřicha Paříka v Revue Art popisuje situaci přesně: škrdlovická sklovina na konci šedesátých let „nebyla nejkvalitnější“ a přirozeně obsahovala bublinky. Vízner z toho udělal program. Přidal jich mnohem víc, zasadil je do silné čiré vrstvy obklopující barevné jádro a vytvořil strukturu, která se chová jako optická čočka.

Nejde o nahodilou vadu ani o dekorativní trik. Bubliny v kombinaci s barevným středem a masivní čirou stěnou:

• zvětšují vnitřní barevný motiv,
• rozostřují kontury a vytvářejí dojem hloubky,
• mění se s úhlem pohledu a dopadajícím světlem.

Škrdlovice navíc historicky pracovaly s takzvanou „antikou“, barevným, méně průhledným, bublinatým sklem. Vízner tedy nemusel materiál přetvářet; stačilo ho přečíst jinak. Přesný technologický recept krok za krokem se v otevřených zdrojích nedochoval, ale souběh konkrétní místní skloviny, tamní hutní praxe a autorského rozhodnutí je dostatečně doložený.

Dvě polohy jednoho autora

Kdo chce Víznerovi rozumět na trhu, musí rozlišovat dvě zcela odlišné tvůrčí fáze.

Škrdlovické hutní období (1967 – druhá polovina 70. let): Návrhy pro sériovou výrobu. Foukané, vrstvené sklo s modelovými čísly (6825/17, 6859, 7624/21). Silnostěnné vázy a nádoby, kde hlavní roli hraje hmota, barva a bubliny. Corning Museum of Glass vede ve sbírce jeho vázu z roku 1967 s popisem „blown, cased“ a místem vzniku Škrdlovice.

Studiová tvorba (od konce 70. let): Unikátní nebo velmi omezené objekty, lité, broušené, pískované, leptané. Corning Museum of Glass mu v letech 2008–2009 věnovalo samostatnou výstavu „Masters of Studio Glass“ výhradně z objektů své stálé sbírky. The Metropolitan Museum of Art má ve sbírkách jeho mísu z roku 1995, kterou mu autor daroval osobně.

Na trhu to znamená: sériovější škrdlovické kusy se pohybují v tisících až nižších desítkách tisíc korun. Pozdější studiové objekty, vzácnější, technicky náročnější, institucionálně ukotvené, míří výš. Rekordních 450 tisíc spadá právě do tohoto segmentu.

Jak poznat pravý škrdlovický kus

Samotná váha a barva nestačí. Těžkých barevných váz z normalizačního Československa existují tisíce a většina nemá s Víznerem nic společného. Praktické rozlišovací body:

• Tvar odpovídá známému modelovému číslu a rozměrům z aukčních katalogů.
• Silnostěnné hutní sklo s čirým obalem a barevným středem.
• Čitelný optický účinek bublin, ne nahodilé vady, ale rovnoměrná vrstva vytvářející hloubku.
• Kvalitně řešená hmota bez povrchových defektů.
• Proporce sedí na dobové fotografie a muzejní záznamy.

Pokud kus nesedí na žádný známý model a jeho původ je jen „prý Vízner“, je bezpečnější atribuci ponechat otevřenou. Na českém trhu s tímto sklem v roce 2026 pracují Prague Auctions, Antik Mašek, Obrazy v aukci, Livebid i specializovaní pražští starožitníci, a všichni vyžadují shodu tvaru a parametrů.

Proč právě teď

Tři faktory tlačí ceny nahoru současně. Za prvé: původní sklárna ve Škrdlovicích ukončila výrobu v roce 2008 a přímou kontinuitu už nikdo neobnoví. Za druhé: Vízner je v roce 2026 vidět na více úrovních českého trhu najednou, od Aukra po specializované aukční domy, což zvyšuje dohledatelnost cen a likviditu. Za třetí: institucionální zázemí v Corningu i Met posouvá vnímání z kategorie „retro ze socialismu“ do kategorie „mezinárodně uznané autorské sklo“.

Nejcennější na celém trhu není „socialistická váza“. Je to chvíle, kdy se u konkrétního kusu potká jasný autor, přesný model, škrdlovický původ, bezchybný stav a ten nezaměnitelný optický efekt, bubliny, které z vady skloviny udělaly umění.