Unikátní zážitek kousek od Prahy. Nová podzemní ferrata láká na lezení v historických dolech na zlato

Sedmdesát metrů vzhůru temným důlním komínem po ocelovém laně. První česká podzemní ferrata otevřela 5. června v Jílovém u Prahy.

Foto: Llorenzi - licence CC BY SA 4.0

Představte si, že místo skalní stěny s výhledem na alpské štíty stojíte v úplné tmě, nad hlavou se ztrácí komín vytesaný kdysi středověkými havíři a jediné, co vidíte, je kužel světla z vaší čelovky na mokrém kameni. Přesně takhle začíná klíčový úsek nové ferraty v dole Pepř u Žampachu, kterou provozovatel Montanika budoval osm let. Trasa s oficiálním názvem „Via ferrata na Vysoké mezipatro“ zpřístupňuje partie, kam se od dob Karla IV. dostali jen horníci, a teď i dvanáct lidí najednou, pokud seženou termín.

Kilometr pěšky, půl kilometru vláčkem, sedmdesát metrů vzhůru

Ferrata nezačíná lezením. Vstup vede portálem štoly Václav u Žampašského viaduktu nad Sázavou, odkud skupina nejdřív absolvuje zhruba kilometr chůze podzemními chodbami. Pak nasedne do důlního vláčku a dalších pět set metrů se nechá odvézt k šachtě Pepř. Teprve tam začíná samotný výstup.

Komín na žíle Šlojíř, kdysi jednom z nejbohatších zlatonosných míst jílovského revíru, měří sedmdesát metrů. Stoupá se po stupačkách a košových žebřících jištěných ocelovým lanem. Nahoře čeká Vysoké mezipatro a s ním partie, které jinde v Česku neuvidíte:

• Dobývka z doby Karla IV. – jediná zpřístupněná středověká dobývka datovaná do poloviny 14. století.
• UV nasvícené kalcitové krápníky – pod ultrafialovým světlem fluoreskují v barvách, které běžná čelovka neodhalí.
• Prostor Koryto – rozlehlá dobývka s viditelným zlatým zrudněním, připomínající spíš podzemní katedrálu než štolu.

Návrat vede jinou trasou přes žebříky, schody a ocelový most. Součástí programu je i ukázka „legendárního odstřelu“. Celý okruh trvá několik hodin a vrací vás zpět vláčkem a pěšky ke štole Václav.

Proč nejde o výlet pro každého

Jílové leží necelých dvacet kilometrů jižně od hlavního města, autobus linky 332 z Budějovické tam dojede za čtyřicet až pětačtyřicet minut. Jenže od zastávky Borek je to ještě pětatřicet minut pěšky lesem k portálu štoly, a to je teprve začátek.

Podmínky účasti jsou přísnější než u většiny venkovních ferrat:

Parametr	Požadavek
Minimální věk	15 let
Minimální výška	cca 160 cm
Hmotnostní limit	do 110 kg
Předchozí zkušenost	doporučena praxe z jiných ferrat
Kontraindikace	klaustrofobie, výrazné pohybové omezení

V ceně 1 580 Kč je přilba, čelovka, sedák a prsní úvazek. S sebou je nutné mít pevnou terénní obuv, pracovní rukavice a teplé oblečení s dlouhými rukávy; v dole je stálých asi 11 °C a místy táhne průvan. Podle nás jde o zážitek pro fyzicky zdatné dospělé, kteří už vědí, jak funguje ferratový set. Kdo si chce podzemí jen prohlédnout, tomu lépe poslouží základní prohlídkový okruh přístupný od šesti let.

Dvanáct míst, pár termínů měsíčně

Kapacita jedné skupiny je maximálně dvanáct osob. Termíny Montanika vypisuje zhruba měsíc dopředu, vždy na měsíc následující, a je jich jen několik. Při tak malé kapacitě a mediálním zájmu po červnovém otevření není překvapení, že volná místa mizí rychle. Rezervace probíhá online přes web Jílovských zlatých dolů; skupiny od osmi lidí si mohou domluvit vlastní termín e-mailem.

Kdo přijede autem, zaparkuje u Penzionu a restaurace Jaro nebo pod Žampašským viaduktem. Vlakem se dá dojet do Jílového u Prahy a pokračovat pěšky, počítejte s hodinou chůze od náměstí.

Osm let budování a plány na další komín

Montanika označuje jílovský revír za historicky nejdůležitější český zlatý důl s odhadovanou celkovou produkcí kolem deseti tun zlata. Vrchol těžby spadá do 14. století, ale stopy po hornících tu najdete z různých epoch, od středověku po novodobou těžbu wolframové rudy scheelitu. Právě tato časová vrstvení dělají z dolu Pepř víc než sportovní atrakci. Je to procházka šesti sty lety důlní historie, kterou náhodou absolvujete na ferratovém setu.

A budoucnost? V bohulibské části dolu Montanika plánuje druhou ferratu, výstup hlavním sypným komínem s podzemním vodopádem, o zhruba padesát metrů výš na bohulibské mezipatro. Datum otevření zatím nikdo neslibuje. Současně se pracuje na záměru využít Rudolfovu štolu jako alternativní výstup po absolvování stávající trasy, což by celý zážitek ještě prodloužilo.

Sedmdesát metrů tmavým komínem po stupačkách, které před vámi šlapali havíři Karla IV., to v Česku jinde nenajdete. Stačí si pohlídat kalendář a počítat s tím, že dvanáct míst je dvanáct míst