vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Mix » Syrové kuře pod kohoutkem rozpráší bakterie po dřezu i lince. Proud vody z povrchu masa udělá infekční aerosol

Syrové kuře pod kohoutkem rozpráší bakterie po dřezu i lince. Proud vody z povrchu masa udělá infekční aerosol

před 4 hodinami
Lukáš Jírovec
[email protected]

Lukáš se ve své autorské práci zaměřuje na témata, která čtenářům přinášejí praktické informace, zajímavé souvislosti i inspiraci pro každodenní život. Blízká jsou mu zejména témata spojená s kulturou, cestováním, společenskými jevy i oblastmi, které mohou lidem pomoci lépe se orientovat v běžných situacích. Ve svých textech klade důraz na srozumitelnost, čtivost a přínos pro čtenáře.

Stačí pár sekund pod tekoucí vodou a bakterie z kuřete sedí na baterii, lince i salátu vedle dřezu.

Foto: Pixnio

Obsah článku

  1. Jak z kohoutku vznikne bakteriální sprcha
  2. Zvyk silnější než varování
  3. Česká čísla, která mluví jasně
  4. Co dělat místo mytí

Většina lidí to dělá automaticky. Kuře vyndají z obalu a opláchnou jej v umyvadle. Sliz pryč, šťáva pryč, pocit čistoty. Jenže proud vody bakterie nesmyje do odpadu, rozstříká je po kuchyni. Kapénky nesoucí Campylobacter nebo Salmonellu dopadají na plochy, kde za chvíli krájíte rajčata nebo odkládáte příbor. Český Státní zdravotní ústav i americké CDC se shodují: syrové kuře se nemá mýt. Je „ready to cook“ rovnou z balení. Voda mu nepomůže. Za to vám může uškodit.

Jak z kohoutku vznikne bakteriální sprcha

Mechanismus je prostý a o to zákeřnější. Proud vody naráží do měkkého, nerovného povrchu masa a do tvrdého dna dřezu. Při nárazu se tříští na směs drobných kapének a hrubších odstřiků, v odborné řeči aerosol. Pokud povrch kuřete nese živé bakterie, kapénky je nesou s sebou.

Jak daleko doletí? Starší laboratorní experiment citovaný ve zprávě USDA a North Carolina State University naměřil dosah až 50 cm před dřez a 60–70 cm do stran. Novější testy v modelových kuchyních zachytily zástupný mikroorganismus převážně do 15 cm od okraje dřezu a maximálně do necelých 46 cm. Česká lokální měření zatím chybí, ale fyzika kapek se neřídí zeměpisnou šířkou.

Podstatné je, co se v tom okruhu půl metru od dřezu běžně nachází: odkapávač, prkénko, miska se salátem, utěrka, ruce kuchaře. Přesně tady začíná křížová kontaminace.

Zvyk silnější než varování

Proč to lidé pořád dělají? Data z americké observační studie ukazují, že kuře pod kohoutkem omylo 61 % účastníků, kteří předem nedostali žádnou edukaci. Důvody byly překvapivě neodborné: 30 % chtělo smýt sliz a šťávy, 28 % to dělalo ze zvyku a 19 % proto, že to tak viděli doma u rodičů. Jen zlomek uvedl jako motiv odstranění bakterií.

Voda je v kuchyni intuitivně spojená s čistotou. U syrového kuřete ale tento reflex pracuje proti hygieně. A co je ještě znepokojivější: tatáž studie zjistila kontaminaci dřezu i u části lidí, kteří kuře vůbec nemyli. Stačil kontakt obalových šťáv s dřezem a následná příprava salátu bez důkladného mytí rukou. Problém tedy není jen „sprcha z kohoutku“, je to celá trasa od balení po talíř.

Česká čísla, která mluví jasně

Podle předběžných dat SZÚ bylo za rok 2025 v Česku hlášeno 13 027 kampylobakterióz a 5 729 salmonelóz. Kolik z nich pochází přímo z kuřecího masa, veřejná statistika nerozlišuje, ale drůbež patří mezi hlavní zdroje obou infekcí. Zprávy CEM Státního zdravotního ústavu řadí salmonelózu jako druhou nejčastější zoonózu s gastrointestinálními projevy v zemi a mezi hlavní vehikula jmenují vejce, drůbeží maso a mléčné výrobky.

Příznaky obou infekcí (průjem, horečka, křeče v břiše) bývají nepříjemné, ale u zdravých dospělých většinou odezní. Nebezpečnější je to pro malé děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou. U salmonelózy hrozí těžká dehydratace a průnik do krve, u kampylobakteriózy CDC upozorňuje na vzácné, ale závažné komplikace včetně Guillainova-Barrého syndromu.

Co dělat místo mytí

Český portál NZIP při Státním zdravotním ústavu píše doslova: „Neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou, vzniká aerosol, který kontaminuje okolní plochy a předměty.“ Správný postup se vejde do čtyř bodů:

  • Neomývat. Kuře z obalu přenést rovnou na vyhrazené prkénko nebo do pekáče. Obal ihned vyhodit.
  • Oddělit. Salát, pečivo a vše, co se jí bez tepelné úpravy, chystat na jiném prkénku, jiným nožem, ideálně ještě před manipulací s kuřetem.
  • Mýt ruce. Po každém dotyku se syrovým masem minimálně 20 sekund mýdlem a teplou vodou.
  • Propéct. Bezpečná vnitřní teplota drůbeže je 74 °C. Kuchyňský vpichový teploměr stojí pár stokorun a je spolehlivější než řez „na růžovou“.

Pokud jste kuře přece jen omyli, okamžitě umyjte dřez, baterii a okolní plochy horkou vodou se saponátem a poté vydezinfikujte. I tak ale platí, že u jednoho ze sedmi lidí zůstal dřez kontaminovaný i po čištění.

Nejúčinnější dezinfekce kuchyňské linky je ta, kterou nemusíte dělat, protože jste kohoutek na syrové kuře vůbec nepustili.

Štítky
#kuřecí maso #zdraví
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Vědci popsali nový způsob, kterým může koronavirus pronikat do lidských buněk. Není to dobrá zpráva

Vědci popsali nový způsob, kterým může koronavirus pronikat do lidských buněk. Není to dobrá zpráva

Masožravá bakterie ze Středomoří potřebuje jednu podmínku: slanou vodu nad 25 °C. Léto 2026 ji splňuje na stovkách pláží

Masožravá bakterie ze Středomoří potřebuje jednu podmínku: slanou vodu nad 25 °C. Léto 2026 ji splňuje na stovkách pláží

Přesnější diagnostika demence z krve. Nová metoda dokáže u pacientů odhalit kombinaci více typů chorob

Přesnější diagnostika demence z krve. Nová metoda dokáže u pacientů odhalit kombinaci více typů chorob

Testování nové metody odhalení rakoviny z krve. Velká britská studie detekuje desítky typů nádorů v předstihu

Testování nové metody odhalení rakoviny z krve. Velká britská studie detekuje desítky typů nádorů v předstihu

Přežil Hirošimu i Nagasaki. Japonec Cutomu Jamaguči byl u obou atomových výbuchů a dožil se 93 let

Přežil Hirošimu i Nagasaki. Japonec Cutomu Jamaguči byl u obou atomových výbuchů a dožil se 93 let
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #elektromobil
  • #sevis
  • #čínská auta

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #pokuta
    • #peníze
    • #česká republika

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #sk-slavia-praha
      • #fortuna-liga
      • #fotbal

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #pokuta
        • #vaření
        • #čištění

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #česnek
          • #úklid
          • #podzim

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.