Sklo s uranem svítí pod UV lampou a v aukcích stojí tisíce. České hutě ho přestaly vyrábět po roce 1990

Žlutozelená záře pod ultrafialovým světlem prozradí uran ve skle za pár sekund. Na aukčních portálech se ale rozhoduje o něčem jiném – jestli kus dokážete spojit s konkrétní českou hutí.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Stačí zhasnout a přiložit UV lampu. Váza po babičce, flakon z půdy, popelník z pozůstalosti: pokud se rozzáří charakteristickým neonově zeleným světlem, máte v ruce uranové sklo. Není to viditelná radioaktivita, jak se občas tvrdí. Jde o fluorescenci: uranové sloučeniny vázané ve sklovině pohlcují ultrafialové záření a vracejí ho jako viditelné světlo. Efekt je působivý, ale sám o sobě prémiovou cenu negarantuje. Co ji garantuje, je rodokmen.

Kde se české uranové sklo vzalo

Příběh začíná v Jizerských horách ve 30. letech 19. století. Franz Anton Riedel a po něm jeho syn Josef experimentovali s oxidy uranu jako barvivem ve svých hutích v Antonínově a Josefově Dole. Podle Corning Museum of Glass se komerční výroba rozběhla po roce 1834 a české země se staly jedním z prvních míst, kde se uranové sklo prosadilo na trhu. Riedelovské hutě v Dolním Polubném zásobovaly nejen domácí, ale i zahraniční odběratele.

V meziválečném období přibyly další klíčové firmy jabloneckého okruhu: Heinrich Hoffmann a Curt Schlevogt, jejichž lisované art-decové flakony, vázy a figurální kusy dnes patří k nejhledanějším. Polotovary pro ně vyráběla mimo jiné firma Josef Riedel, takže genealogie českého uranového skla je propletená jako rodinný strom šlechtického rodu. Do širšího kontextu patří i sklárna Harrach a Rudolfova huť, jejíž kusy se na aukcích objevují dodnes.

Co rozhoduje o ceně

Cenový rozptyl je obrovský. Na Aukru najdete drobné kusy za desítky korun, dekorativní sklo kolem 900–1 500 Kč a starší zajímavější věci i za 9 800 Kč. Na mezinárodních platformách je obraz ostřejší:

• Hoffmann, váza – Catawiki, finální příhoz 220 EUR (cca 5 500 Kč)
• Schlevogt/Hoffmann/Pazourek, flakon – Catawiki, 225 EUR
• Harrach, lahvička – Catawiki, 90 EUR
• René Roubíček, váza s uranovou kokardou, Škrdlovice 1985 – OneBid, 44 EUR
• František Zemek, hutní popelník, Rudolfova huť 1969 – OneBid, 53 EUR
• Německá art-decová váza, bez atribuce – Catawiki, 65 EUR

Vzorec je čitelný. Pojmenovaný český kus s doloženým návrhářem nebo hutí drží výrazně výš než anonymní středoevropské stolní sklo. Samotné svícení pod UV lampou z vázy investici neudělá. Udělá ji shoda tvaru s katalogem, předválečný původ, kompletnost (originální zátka u flakonu), stav bez oťuků a především prokazatelná česká provenience.

Past jménem etiketa

A tady začíná detektivní část. Značky „Hoffmann“, „Schlevogt“ i obchodní jméno „Ingrid“ byly po roce 1945 a znovu po roce 1990 používány na reprodukcích a zboží od jiných výrobců. Státní exportní organizace v období socialismu míchaly původní předválečné formy s novými odlitky, přelepovaly etikety a měnily označení. Podle analýz publikovaných v Pressglas-Korrespondenz mají novodobé kopie typicky plošší reliéf, silnější hrdla u flakonů, změněné proporce a chybějící jemné detaily.

Prakticky to znamená jediné: etiketa sama o sobě nic nedokazuje. Rozhoduje kombinace tvaru odpovídajícího známému katalogu, rozměrů, kvality reliéfu a rodinné provenience. Kdo chce uranové sklo kupovat jako investici, potřebuje katalogové srovnání, ne jen UV lampu.

Konec, který nebyl koncem

Rok 1990 skutečně představoval zlom, rozpadl se socialistický výrobní a exportní model, řada hutí zavřela nebo změnila sortiment. Ale tvrzení o definitivním konci české výroby uranového skla otevřené zdroje nepotvrzují. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ještě v roce 2004 při kontrole šesti českých výrobců zjistil dva, kteří uran do skla aktivně přidávali. A v roce 2026 Preciosa Ornela pod značkou Desná Since 1847 veřejně nabízí mačkárenské tyče, lampové tyčinky, olovnaté sklo i dekorativní flakony v „uranové žluti“, přímé pokračování předválečné desenské linie Hoffmanna a Schlevogta.

Co se tedy stalo po roce 1990? Skončila éra masové sériové výroby a centralizovaného exportu. Neskončil materiál. Uran ve sklovině je podle Muzea Náchodska přítomen v koncentraci 0,3–1,2 %, nejčastěji pod jedním procentem, a je chemicky vázán, pro domácí vystavení nepředstavuje riziko.

Poklad po babičce: jak postupovat

Kdo doma najde podezřelý kus, má jednoduchý postup. Nejprve UV test v temné místnosti, černé světlo za pár stokorun odhalí fluorescenci spolehlivěji než jakýkoli vizuální odhad. Pak fotografie ve dne i pod UV, změření rozměrů, detail dna a případné etikety. Následuje srovnání s veřejně dostupnými nabídkami na Aukru, OneBid nebo Catawiki. Teprve s tímto portfoliem má smysl oslovit aukční dům nebo specializovaného obchodníka.