Hlídač státu odhalil příšernosti: Miliony měsíčně i tučná odstupná ve státní správě

Rekord přes 1,27 milionu vypadá jako utržený ze řetězu. Po otevření detailu se ale objeví čtyři měsíce práce a položka, která celý obraz prudce převrátí.

Foto: Burst/Pixnio

Milion měsíčně ano, jenže v databázi to často neznamená běžnou výplatu. Žebříček Hlídače státu působí jako katalog absurdních mezd, ale už u první položky rozhoduje to, co v titulcích bývá schované: přepočet z ročního příjmu, odměny a jednorázová plnění.

Milion v tabulce není totéž co výplata

Číslo 1 279 462 Kč udeří do očí hned. Podle žebříčku Hlídače státu na tuto částku vychází u Povodí Odry, zatímco stejná stránka vedle ní pro srovnání uvádí 52 283 Kč, tedy průměrnou hrubou mzdu podle ČSÚ za 4. čtvrtletí roku 2025.

Hlídač státu je projekt, který systematicky sbírá a zveřejňuje data o platech ve veřejných institucích, a právě tady mluví o přepočteném měsíčním platu, tedy o ročním příjmu včetně odměn, rozpočítaném do měsíčního průměru, ne nutně o pravidelné měsíční výplatě.

Detail ten šok rychle zpřesní. V záznamu Ředitel 1 v Povodí Odry stojí celkový hrubý příjem 5 117 849 Kč, z toho roční hrubý plat 923 903 Kč a roční hrubé odměny 4 193 946 Kč.

Databáze zároveň uvádí jen čtyři odpracované měsíce, takže přepočtený měsíční základ činí 230 976 Kč a přepočtená měsíční odměna 1 048 487 Kč. Titulkový milion tedy existuje, ale nevypadá jako běžná dvanáctiměsíční mzda.

Právě tady se láme celkový dojem. Když jsem ve VědaŽivě ten detail rozklikla, vyskočila i poznámka „peněžité vyrovnání dle sml. (konkurenční doložka)“.

Konkurenční doložka je smluvní ujednání, kvůli němuž může po odchodu vzniknout peněžité vyrovnání, a v tomto případě zjevně pomáhá vysvětlit, proč špička žebříčku vystřelila tak vysoko. Pak už dává smysl ptát se, jestli jde o osamělý extrém, nebo o opakovaný vzorec.

Ojedinělý exces to zjevně není

Není to jediný výstřel. Ve stejné stovce nejvyšších platů včetně odměn následuje Povodí Moravy s 867 478 Kč, Lesy ČR s 698 004 Kč, Správa železnic s 605 082 Kč a Česká pošta s 577 212 Kč.

Detail Povodí Moravy ukazuje roční příjem 3 469 911 Kč, z toho odměny 3 094 200 Kč, a znovu jen čtyři odpracované měsíce. U Lesů ČR dělaly roční odměny 4,5 milionu, u Správy železnic 2 865 464 Kč a u České pošty 2,5 milionu.

Právě pošta ukazuje nejčastější čtenářský omyl. Hlídač v metodice přímo říká, že „měsíční plat“ chápe jako průměrný měsíční plat přepočtený z ročního příjmu včetně odměn, a u České pošty detail uvádí roční hrubý plat 4 426 543 Kč plus roční hrubé odměny 2 500 000 Kč.

Ve VědaŽivě jsem právě na tomto případu viděla, jak snadno se jednorázový balík v titulku převlékne za údajnou běžnou měsíční výplatu.

Zároveň nejde jen o klasickou státní správu. Domovská stránka projektu Hlídač státu mluví o platech ve veřejných institucích v širším pojetí a samotný žebříček to potvrzuje: v jednom seznamu leží státní podniky, univerzity i soudy vedle úřadů.

Rozdíl mezi veřejnou správou a státní správou je tady podstatný, protože veřejná správa v tomto přehledu znamená širší mix institucí než jen ministerské úřady. Když se tenhle rámec zamlčí, čísla vypadají ještě výbušněji, než sama o sobě jsou.

Tučné plnění má někdy přesný právní základ

Ani „tučná odstupná“ nevznikají vždy ve vzduchoprázdnu. Od 1. ledna 2025 vložila novela zákona o státní službě § 73a, tedy dohodu o skončení služebního poměru u vybraných vysokých představených; po splnění podmínek nese nárok na částku ve výši šestinásobku měsíčního platu.

Týká se nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru, ne všech položek v žebříčku.

Databáze ten rámec ukazuje i konkrétně. U záznamu ředitel odboru 5 v České obchodní inspekci stojí přímo poznámka „Peněžité plnění podle § 73a zákona č. 234/2014 Sb.“ a detail zároveň uvádí dva odpracované měsíce a roční odměny 514 920 Kč.

VědaŽivě tím pádem nevidí jen vysokou částku, ale i její jasně popsaný právní důvod. To ovšem neznamená, že ty sumy přestávají být vysoké.

Skandál často vzniká až bez vysvětlení

Verdikt je proto tvrdý. Data Hlídače ukazují opravdu mimořádné částky, jenže sama o sobě neříkají, že každý rekord znamená běžný měsíční plat jednoho „úředníka“.

Největší zkreslení vzniká ve chvíli, kdy se smíchá širší veřejná správa s klasickou státní správou a přepočtený roční balík s pravidelnou výplatou. Kdo z těchto čísel bez vysvětlení vyrábí obyčejné měsíční mzdy státních úředníků, ten neodhaluje skandál, on ho teprve vyrábí.