Berte košíky a utíkejte do lesa! Mykoložka popsala neobvyklý úkaz, který přineslo teplé počasí

Čirůvky májovky se letos objevily už ve druhé polovině dubna. Mykoložka Tereza Tejklová ale varuje: okno pro sběr může být kratší, než by se zdálo.

Foto: Public Domain / CC0 1.0 / Karen Arnold

Houbař z Ústeckoorlicka vyfotil 22. dubna plodnice májovek a snímky sdílel ve facebookové skupině Les a houby. Reakce na sebe nenechaly čekat, stovky komentářů, nadšení i pochybnosti. Tejklová, kterou oslovil server TN.cz, nález potvrdila a zařadila do kontextu: brzký výskyt není úplně běžný, ale zároveň nejde o žádný výrazný výkyv. Čirůvka májovka totiž podle atlasových zdrojů roste od dubna do června, někdy dokonce od začátku března. Co je letos jiné, je kombinace brzkého startu a extrémního sucha, která z letošního jara dělá spíš krátké okno příležitosti než začátek bohaté sezóny.

Proč májovky vyrazily tak brzy

Za urychlený start mohou čísla, která mluví jasně. Březen 2026 byl v Pardubickém kraji teplotně nadnormální, průměr 5,4 °C, tedy o 2,3 °C nad normálem období 1991–2020. Královéhradecký kraj hlásil totožnou odchylku. Podhoubí reaguje na soubor podnětů: teplotu, vlhkost, světlo. Teplé období dokáže „přepnout“ mycelium do tvorby plodnic, jak popisuje přehledová studie publikovaná ve Fungal Biology Reviews. Jenže bez dostatku vody se rozvoj zastaví nebo zůstane čistě lokální.

A přesně to hrozí letos. Březen byl totiž nejen teplý, ale i srážkově podnormální až mimořádně podnormální.

Sucho jako brzda sezóny

Duben 2026 situaci ještě zhoršil. Podle souhrnu ČHMÚ šlo o druhý nejsušší duben od roku 1961. Stav podzemních vod byl z hlediska hlubokých vrtů nejhorší od počátku hodnocené řady v roce 1991. Tejklová sama upozorňuje, že krátké přeháňky nestačí: „do lesa to nedoteče.“ Pro houby je potřeba plošný, vsakovací déšť.

Výhled nepřidává optimismus. ČHMÚ na období 18. května až 31. května 2026 očekává podprůměrné srážky a prohlubování deficitu vláhy. Podle nás to znamená jediné: kdo chce májovky, měl by vyrazit co nejdřív. Čím déle bude sucho trvat, tím menší šance na nové vlny plodnic.

Kde hledat a jak májovku poznat

Májovka neroste hluboko v lese. Typická stanoviště jsou:

• travnaté meze a pastviny
• okraje sadů a zahrad
• chráněné okraje listnatých lesů
• parky a aleje v nižších a středních polohách

Často roste v nápadných kruzích nebo řadách. Ověřený letošní nález pochází z Ústeckoorlicka, ale šanci mají houbaři kdekoli ve východních a severovýchodních Čechách, kde byl březen nadnormálně teplý a kde se druh běžně vyskytuje.

Určovací znaky, které je třeba kontrolovat pohromadě:

• Lupeny: velmi husté, bělavé až krémové
• Vůně: výrazně moučná, připomíná čerstvou mouku nebo okurku
• Termín: výhradně jarní výskyt (duben–červen)
• Klobouk: bělavý až nažloutlý, hladký, za vlhka mírně lepkavý

Pozor na záměnu

Májovka má nebezpečné dvojníky. Nejrizikovější je vláknice začervenalá (Patouillardova), jedovatá houba s řidšími lupeny, která na řezu a po poškození červená. Dalším kandidátem na záměnu je závojenka olovová, ta ale roste spíš na jiných stanovištích a v pozdější části sezóny.

Pravidlo je prosté: nesbírat podle jedné fotky z internetu, vždy vytáhnout celou plodnici a při nejistotě nechat houbu na místě. Májovka se dá spolehlivě určit právě kombinací hustých lupenů, moučné vůně a jarního termínu na travnatém stanovišti. Chybí-li byť jeden z těchto znaků, raději ji nechte být.

Vedle májovek teď rostou i smrže, obecný s typickým jamkatým kloboukem ve vlhčích lesích a parcích, polovolný pod jasany, topoly a ovocnými stromy. Kdo vyrazí na májovky a cestou narazí na smrže, má dvojitý důvod k radosti.

Letošní jaro není houbařský zázrak. Je to krátké okno, které otevřelo teplo a které může kdykoli zavřít sucho. Košík a nůž patří k ruce teď, ne za čtrnáct dní.