Není to jen hrad, je to obří trezor. Otec vlasti nechal ve stěnách Karlštejna vybudovat množství úkrytů

Hrad Karlštejn obestírá aura tajemství už po staletí. Zatímco legendy mluví o svatém grálu a skrytých pokladech, historická fakta ukazují spíše na důmyslně zabezpečený trezor plný relikvií.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když Karel IV. tenhle hrad stavěl, neměl v plánu tam jen tak vysedávat u vína a koukat do kraje (i když to o něm mnohé romantické filmy a písničky vyprávějí jinak). Naopak. On z Karlštejna udělal v podstatě nejstřeženější „nedobytný trezor“ tehdejší Evropy (a když si ho dobře prohlédnete, uvidíte to). Náš nejoblíbenější císař byl totiž tak trochu sběratel, ale místo známek nebo angličáků ujížděl na relikviích. A měl jich stovky – od kousků dřeva z Kristova kříže až po zuby svatých. A kam jinam je dát, než právě sem?

Pokladnice s devíti klíči

Tím nejsvětějším místem na hradě byla (a dodnes je) Kaple svatého Kříže. Ta ale zdaleka nebyla jen na modlení, jak nám průvodkyně během prohlídky několikrát zdůraznila. Byla to pokladnice s metr tlustými zdmi a dveřmi na devět zámků. A když tam vejdete, hned pochopíte proč. Stěny posázené drahokamy a stovky obrazů od mistra Theodorika mluví samy za sebe. A opět – nejsou to jen dekorace. Každý ten obraz je vlastně taková „stráž“ pokladu. Je to fascinující místo, kde se středověká zbožnost potkává s paranoiou člověka, co má doma pod polštářem říšské korunovační klenoty (to nemám ze své hlavy, to zase parafrázuji průvodkyni).

Svatý grál: Krásná pohádka, ale kde nic, tu nic

Teď k té největší záhadě. Je tam někde zazděný svatý grál? No, bylo by to sice fajn a turisté ze všech koutů světa by v takovém případě nejspíš utrhali průvodcům ruce, ale historikové nad tím jen smutně kroutí hlavou. V žádném inventáři (a že si tehdy na papírování potrpěli) o grálu není ani čárka.

Ta legenda o grálu na Karlštejně vznikla nejspíš až mnohem později, možná i díky tomu, jak tajemně kaple vypadá. Karel IV. byl sice schopný sehnat kdejakou svátost, ale grál byl i pro něj spíš literární mýtus než reálný předmět k mání. Přesto se najdou hledači záhad, kteří tvrdí, že specifická geometrie hradu a rozmístění obrazů v kapli jsou vlastně šifrou k jeho nalezení a že je jen otázkou času, kdy se to někomu povede. No, uvidíme, jestli s tím někdy někdo pohne.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Zazděné poklady a chodby, co nikam nevedou

Co se ale potvrdilo, jsou ty zazděné prostory. Nečekejte v nich ale kostlivce s mapou k pokladu. Karlštejn prošel v 19. století dost drsnou rekonstrukcí pod taktovkou architekta Josefa Mockera (to je ten, co nám „vylepšil“ i svatého Víta). A při ní se skutečně narazilo na dutiny v masivních zdech.

Ale bohužel – zase to není žádná romantika. Tyhle skrýše měly úplně jednoduchý účel – když šlo do tuhého a k hradu se blížili nepřátelé, cennosti se prostě zašily do zdí, nahodilo se to omítkou a dělalo se, že tam nic není. Jedním z největších objevů byl takzvaný Karlštejnský poklad, což je soubor desítek luxusních předmětů, které někdo schoval při husitských válkách. Našly se tam prsteny, brože i unikátní nádoby, které nám dodnes ukazují, jak si tehdejší smetánka žila na vysoké noze. Inu, je to alespoň něco, ne?