Zapomněli jste ho v šuplíku nakrmit? Dnes vám za tuhle „mrtvolku“ sběratelé utrhnou ruce

Z obyčejné hračky investice. Tamagotchi zažívá návrat a lidé jsou ochotni zaplatit slušné peníze za modely, které kdysi končily zapomenuté v šuplíku.

Foto: Chester / Creative Commons / CC BY 2.0

Pamatujete si ještě na to neustálé pípání, které vás v devadesátých letech nenechalo v klidu ani při školním vyučování? Tenkrát jsme všichni řešili jedinou věc: jestli naše digitální potvůrka nemá hlad, není nemocná nebo se neutápí ve vlastních exkrementech (no fujky, my víme). Ale v redakci VědaŽivě jsme zjistili, že pokud jste tehdy podlehli fenoménu jménem Tamagotchi a po čase jste ho s povzdechem hodili do krabice mezi staré angličáky nebo céčka, možná jste si právě zadělali na slušný balík peněz.

Proč tenhle digitální retro cirkus tolik sype

Možná si říkáte, proč by někdo v době chytrých telefonů a virtuální reality dával tisíce za černobílý kostičkovaný displej. Odpověď je ale překvapivě jednoduchá: nostalgie je sakra silné kafe. A generace, která na Tamagotchi vyrostla, je dnes v produktivním věku a ráda si kupuje kousky svého dětství zpátky.

Ale dejte pozor, není to jen o vzpomínkách. Hodnotu určuje hlavně vzácnost. Pokud máte doma kousek, který nikdy nikdo nevybalil z krabičky, takzvaný MISB stav, máte v ruce v podstatě investiční zlato. Bez nadsázky. Sběratelé totiž hledají přesně ten pocit, jako by si hračku právě přinesli z hračkářství v roce 1997. A když jim ho prodáte, tak vám tím pádem zaplatí.

Modely, které mají cenu ojetého auta

Bohužel ne každé vajíčko vám vydělá na nové auto, ale některé kousky k tomu nemají daleko. Naprostým svatým grálem je například Devilgotchi. Tahle potvůrka s rohy vyšla jen v Japonsku a sehnat ji dneska v dobrém stavu je skoro nadlidský úkol. Pokud ho máte, můžete si za něj klidně říct i dvacet tisíc korun.

Dalším unikátem je Tamagotchi Ocean, které simuluje podmořský život. Bylo pověstné tím, že v něm zvířátko chcíplo snad i při špatném pohledu, což lidi tenkrát frustrovalo (a popravdě se tomu vůbec nedivíme). Ale dneska je z něj díky nízkému počtu vyrobených kusů legenda.

A zapomínat nesmíme ani na Yasashii Tamagotchi, které je větší a ergonomičtější, nebo na novější modely s barevným displejem, jako je třeba známé Tamagotchi P’s. U nich cenu šroubují nahoru hlavně přídavné čipy, kterým se říká Decopierce a které do hry přidávají nový obsah – to je tak pro úplnost.

Jak poznat padělek a nenapálit se

S rostoucí cenou se samozřejmě vyrojili i vykukové, kteří zkoušejí prodávat kopie. Pravé Tamagotchi od Bandai poznáte podle loga a kvality plastu. Levné čínské napodobeniny z tržnice, které měly v devadesátkách místo tří tlačítek čtyři, sice mají svou nostalgickou hodnotu pro pár nadšenců, ale velký balík za ně nečekejte. Ano, je to bohužel tak. Sběratelé jdou po originálech s tím správným rodokmenem. Ale kdo ho má, ten si může pískat.