Stačí projít branou a ocitnete se mezi fontánami, symetrií zastřižených keřů a rokokovými fasádami – jen bez davů a předražených vstupenek.
Zahraniční návštěvníci sem obvykle přijedou bez větších očekávání, ale jakmile projdou branou, jen tiše vydechnou. „Tohle je jako Versailles.“ A vy si říkáte, že snad přehánějí. Jenže nepřehánějí. Stačí udělat pár kroků tímhle zámeckým areálem a pochopíte, proč si turisté na Dobříši připadají jako v srdci Paříže.
Za úchvatným zážitkem nemusíte do Francie
Zámek Dobříš je bez nadsázky jednou z nejkrásnějších rokokových staveb u nás. A když říkám rokokových, máme na mysli opravdu poctivé, zdobné, elegantní rokoko se vším všudy. Není to žádná narychlo opravená kulisa, ale skutečný šlechtický skvost.
A není divu. Bydlel tu totiž mimo jiné i rod Colloredo-Mannsfeldů, který to se vztahem k umění myslel opravdu vážně. Interiéry jsou proto dnes velmi bohatě zdobené a nechybí tu zrcadlové sály, tapisérie ani rozsáhlá knihovna.
A teď malá zajímavost, kterou leckdo neví. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a nějaký čas zde sídlil například i Dům spisovatelů. Ano, právě tady tvořili čeští literáti – a v takových kulisách jim to opravdu muselo jít doslova jedna báseň.
Francouzská zahrada, která doslova bere dech
Ovšem to, co návštěvníky obvykle dostane skutečně do kolen, je především francouzská zahrada. Symetrie, přesně zastřižené keře, fontány, sochy, vodní kaskády… a spousta dalšího. A tady je to Versailles se vším všudy, jen bez davů a bez bezpečnostních rámů.
Pokud vám ovšem přísná francouzská geometrie přijde až moc učesaná, obejděte zámek z druhé strany. Tady na vás totiž čeká rozlehlý anglický park, kde si můžete jen tak v klidu sednout a rozjímat. A víte, co je na tom nejlepší? Žádné masy turistů. Žádné tlačenice. Prostě klid. Zvlášť když přijdete mimo sezónu.