Když ještě neexistoval make-up. Ženy místo řasenky používaly krém na boty, své využití si našly i zápalky, které se nesmazatelně zapsaly se do historie make-upu.
Moderní kosmetické vychytávky udělají z každé ženy nevídanou krasavici. Díky výživným krémům a propracované péči o pleť dokážeme alespoň opticky pozastavit stárnutí a v pokročilém věku vypadat mladě a svěže. Naše maminky a babičky však takový luxus ještě před několika desítkami let neznaly. Ke zkrášlení si musely vystačit s běžnými prostředky, které měly doma nebo byly volně k dostání. Historie make-upu představuje bezesporu zajímavou kapitolu naší kultury.
Zajímavá historie make-upu
Během komunistické éry se našim maminkám a babičkám nedostávalo kosmetických vymožeností, které byly běžné na západě. Ženy si tak musely mnohdy vystačit s tím málem, které měly. Všestranného společníka například představoval krém Indulona. Nejspíš si na něj spousta lidí vzpomíná ze svého dětství. Jednalo se o naprosto ikonický krém, který nesměl chybět v žádné domácnosti.
Kromě hydratace pleti a pokožky se tento mastný a hustý krém používal k řadě dalších věcí. Ošetřovaly se s ním kožní vyrážky, používal se k leštění kožené obuvi, a dokonce k ošetření dřevěného nábytku. Původně se totiž jednalo o přípravek pro průmyslové využití, který se však nesmazatelně zapsal do naší zajímavé historie make-upu.
První techniky líčení
Kromě nedostatku přípravků pro péči o pleť se československým ženám nedostávalo ani vhodných přípravků pro líčení. Tehdejší ženy však byly vynalézavé a dokázaly si poradit i s tím málem, které měly. Například brzy zjistily, že černý krém na boty se dá velmi dobře použít také jako řasenka, když se nanese drobným štětečkem. K dosažení dokonalého obočí zase posloužila ohořelá zápalka. Tyto prostředky se nesmazatelně zapsaly do historie make-upu a některé ženy je používaly i poté, co se na trhu objevila první komerční líčidla.
Vůně květin
Podobná situace panovala také u parfémů a různých voňavek. V polovině 20. století představoval parfém luxusní zboží, které si spousta lidí nemohla dovolit. Do historie make-upu se následně zapsala řada vůní, známé jako „živé květy“. Jednalo se o cenově dostupné vonné roztoky, ve kterých byly namočeny větvičky sušených květin. Vůně tak měly budit zdání květinových vůní, jako byly konvalinky, fialky a další. U žen byly tyto vůně velmi oblíbené. Rozhodně oblíbenější než parfémy dovážené ze zemí Sovětského svazu, které často byly pochybné kvality.
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 9987
Technika
|
PŘEČTENÍ: 5021
