V roce 1915 našla skupina archeologů starou egyptskou nekropoli Dier el-Bersha a s ní také vstup do skryté hrobky. Naskytl se jim skutečně děsivý pohled.
Uvnitř pohřební komory ležela na cedrovém sarkofágu useknutá hlava mumie. Místnost byla pohřební komorou egyptského panovníka Jehutinakhta a jeho ženy. Někdy během jejich 4 000 let dlouhého spánku se dovnitř dostali lupiči a ukradli všechno zlato a další cennosti. Torzo mumie odhodili do rohu a zkusili hrobku zapálit. Roku 1921 poslali archeologové sarkofág i zachovalé dřevěné sochy do Muzea umění v Bostonu.
Senzace a případ pro FBI
Ačkoli torzo mumie zůstalo v Egyptě, hlava se v USA stala senzací. „Hlava byla nalezena na sarkofágu panovníka, ale nevědělo se, komu patří, zda vládci, nebo jeho ženě,“ řekla kurátorka Rita Fried. Bylo tedy rozhodnuto o testu DNA. „Problém byl, že až do roku 2009 nebyl znám jediný úspěšný případ odebrání vzorku DNA ze 4 000 let staré mumie.“ Egyptské klima DNA rapidně poškozuje, muzeum se proto obrátilo na FBI.
Ta nikdy neprováděla vyšetřování na tak starém vzorku. Úspěch mohl ovšem do jejího arzenálu přidat další cenný nástroj. „Upřímně jsem nevěřila, že by to mohlo fungovat, protože v té době to bylo považováno za nemožné,“ řekla Odile Loreille, forenzní expertka FBI. Podle badatelů měl faraon žít asi 2 000 let před Kristem během Střední říše. Skupinu objevitelů vedl archeolog George Reisner a do hrobky se dostali díky náloži dynamitu.
DNA medvěda i carské dynastie
Doktoři a pracovníci muzea se rozhodli, že pro odběr budou nejlepší stoličky. Ty často fungují jako časová kapsle, která může vyjevit hodně ohledně genetické minulosti těla. Do díry na krku proto zasunuli minikameru. První zub nešel ven, u druhého už měli úspěch. Byl zdravý a perfektně zachovalý. Po několik následujících let se bez úspěchu snažili získat z něj genetický materiál. V roce 2016 se pak obrátili na Odile Loreille.
Ta se k FBI přidala po 20 letech studia starověké DNA. Extrahovala materiál ze 130 000 let starého jeskynního medvěda a pomáhala identifikovat oběti Korejské války. Zjistila jméno dvouletého dítěte, které zemřelo na Titaniku. Na Uralu prokázala, že ostatky patří dětem dynastie Romanovců. V laboratoři tedy zub navrtala a dostala z něj práškové částice. Ty pak umístila do DNA knihovny pro pozdější použití.
Analýza a konečný verdikt
Všechno zadala do počítače a začala podrobně zkoumat strukturu a detaily chromosomů uvnitř vzorku. Když program zadání zpracoval, bylo jasné, že vzorek patřil muži. Krom určení majitele ukázala, že DNA lze úspěšně odebrat i starověké egyptské mumii. „Pro egyptology se jedná o jeden ze svatých grálů.“ Její výzkum ale odhalil ještě jednu záhadu, konkrétně blízkost starověkých Egypťanů a moderních obyvatel severní Afriky.
K překvapení vědců byl předek v matčině linii faraona euroasijského původu. Díky tomuto pokroku mohou badatelé o starověkých civilizacích zjistit mnohem více informací. Budou ovšem muset pracovat se starými vzorky. Egyptské úřady totiž v roce 1983 zakázaly export starých artefaktů nebo lidských ostatků. Pro lidi z bostonského muzea je ovšem hlavní odměnou skutečnost, že konečně vědí, komu hlava patří.
Jaký podobný případ zapojení policie do archeologie vás napadá?
Zdroj: Science
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 16456
Technika
|
PŘEČTENÍ: 15599
Technika
|
PŘEČTENÍ: 12684
