Neuvěřitelný objev z historie lidí: O čem pojednává jedna z nejstarších dochovaných vět vůbec

Neobyčejný objev se podařil archeoložce Madeleine Mumcuoglu z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, když pečlivě zkoumala hřeben nalezený v roce 2016 nedaleko Tel Avivu v Izraeli. Všimla si podivných symbolů, které na něm byly vyryté. Když si je přiblížila na svém telefonu, zjistila, že jde o písmo, dokonce o celou větu. Ta podle všeho patří k nejstarším souvislým dochovaným větám lidské historie.

Nástroj k rozčesávání a na parazity

Samotný hřeben je podivuhodným lidským nástrojem. Je vyrobený ze slonoviny. Není nijak velký, jeho délka je 3,8 centimetru a jeho výška 2,5 centimetru. Na jedné jeho straně bylo šest velkých zubů. Pravděpodobně lidem sloužily k rozčesávání zacuchaných vlasů. Na druhé straně byly zuby mnohem menší a jemnější. Majitel hřebene je používal k tomu, aby se zbavil vší a jejich vajíček. Zuby jsou dnes ulámané, ale o jejich účelu nemůže být pochyb.

Hlavně poté, co se archeologům podařilo přeložit větu vyrytou na hřebeni. Je jednoznačná: „Ať tento kel vykořeňuje vši z vlasů a vousů.“ Věta je napsaná v jazyce Kanánejců, kteří v oblasti dnešního Izraele žili zhruba v letech 3500 až 1150 před naším letopočtem. Měli psanou řeč s ucelenou abecedou. Archeologové již našli mnoho jejich psaných slov, ale většinou se jednalo jen o jedno dvě slova. Na hřebeni je zaznamenaná první ucelená věta v jejich jazyce.

Stáří hřebene lze jenom odhadnout

Po prozkoumání hřebene na něm vědci dokonce našli zbytek vši, je jasné, že byl ke svému účelu používán. O tom, jak je starý, se mohou prozatím jen dohadovat, protože radiokarbonová metoda používaná k dataci se ukázala jako neúspěšná. Ale určitá vodítka existují, hlavně díky jazyku a abecedě, která byla vytvořena někdy v 19. století před Kristem. Archeologové se domnívají, že hřeben byl vyroben asi 200 let poté.

iZdroj fotografie: Uživatel Bukvoed / Creative Commons / CC BY-SA

Není jasné, komu patřil, žádný záznam na něm to nenaznačuje. Každopádně se muselo jednat o movitého člověka. Slonovina byla na území dnešního Izraele velmi luxusním materiálem. Protože zde sloni nežijí, dovážela se sem z Egypta. Nalezená věta lingvistům otevírá dveře do podrobnějšího studia jazyků ve zdejší oblasti. Mohou nyní jazyk Kanánejců lépe srovnávat s jinými semitskými jazyky. Například s biblickou hebrejštinou.