Několik mýtů, kterým většina společnosti stále věří. Také jste si mysleli, že je Polárka nejjasnější hvězdou?

Mohlo by se zdát, že s příchodem internetu a informační dostupnosti nesmysly zkrátka vymizí. Následující seznam je ale ukázkou, že stále přežívají naprosté šílenosti, které nemají s jakýmkoli vědeckým poznáním co dělat. Ať už jde o výbuchy lidí ve vesmíru, padající mince ze střech nebo sbírání potravin ze země. Předem se omlouváme, pokud jste něčemu z následujících tvrzení věřili, ale jedná se skutečně o mýty, které je třeba zbořit.

Evoluce jako vylepšení a smrt ve vesmíru

Evoluce je často brána jako nutný „krok vpřed“ a „vylepšování“ organismů. Podíl na tom má slavná kresba začínající opicí a končící člověkem. V mnoha případech jde však o přesný opak, kdy zvířata ztrácela schopnosti přežití. Obecně není evoluce rozhodně cesta jedním směrem, má mnoho slepých větví, které zkrátka nevyšly. V evoluci jde vždy o adaptaci organismu na dané prostředí. To neznamená vždy krok někam dopředu.

iZdroj fotografie: Pxhere

Pokud se ocitnete ve volném kosmu bez skafandru, nevybuchnete, ani se vám nezačne vařit krev nebo mrznout kůže. Vesmír neobsahuje žádnou teplotu a absence vzduchu brání jejímu přenosu. Elasticita cév bude udržovat krevní tlak na dostatečné frekvenci, teplota skončí pod bodem varu, dokud bude pracovat srdce. Kvůli nedostatku kyslíku ztratíte asi za 20 vteřin vědomí. Smrt si pro vás pak přijde asi za jednu a půl minuty, pokud vás nikdo nezachrání.

Nejjasnější hvězda a potraviny na zemi

Polárka není nejjasnější hvězda oblohy a její svítivost není ani v první desítce, je na 46. místě. Nacházíme ji snadno, protože jsme historicky zvyklí se na ni soustředit. Nejjasnější hvězdou je Sirius v souhvězdí Velkého psa. Polárku lze vidět jen ze severní polokoule, na jižní je viditelná jen blízko rovníku. Pravidlo pěti vteřin říká, že jídlo zvednuté do pěti vteřin je zcela v pořádku. Je to však spíš velmi riziková městská legenda bez faktického základu.

Jakékoli mikroorganismy na nic nečekají, a na jídlo se dostanou ihned. Prokázala to i studie Donalda Shafnera z roku 2016. Rychlost vstupu se odvíjí od vlhkosti prostředí a povrchu podlahy. Čím déle na zemi potravina leží, tím víc mikrobů nabere. Maximální počet byl nalezen na melounu, minimální na lepkavých cukrovinkách. Kdykoli vám tedy něco spadne na zem, s čistotou a nezávadnosti takové potraviny už nepočítejte.

Temná strana Měsíce, buňky a mince

Měsíc a jeho temná strana si získaly místo v populární kultuře, nic takového však neexistuje. Samozřejmě existuje strana, kterou ze Země nevidíme, Slunce ji však neosvětluje o nic hůře. Populární mýtus byl rozptýlen roku 1959, kdy byla tato strana prvně spatřena. Zásluhu na tom měly kamery meziplanetární sondy Luna-3. Mozek je přímo zásobárnou pro mýty a jedním z nich je, že mozkové buňky neregenerují, což ovšem není pravda.

iZdroj fotografie: Pxhere

Existuje totiž proces neurogeneze, při které jsou v hipokampu a subventrikulární oblasti tvořeny nové buňky, které posilují spoje tam, kde je to potřeba. Není tedy pravda, že by u dospělého pouze odumíraly. Mozková tkáň roste neustále a plasticita trvá celý život. Ani mince, která spadne z výšky, není nebezpečná, pokud se netrefí třeba do oka. Vahou a rychlostí způsobí nejvýše malou modřinu, protože po několika vteřinách letu už nezrychluje díky odporu vzduchu.

Horkost meteoritu, blesky a gravitace

Třecí teplo meteoritů nebo vesmírných lodí, které vstupují do atmosféry, je populární, ovšem mylná představa. K ohřevu dochází stlačením vzduchu, který obklopuje špičku rychle letícího předmětu (aerodynamický odpor). Tento vzduch meteorit zahřeje i na několik tisíc stupňů, takže se taví a odpařuje. Platí to ale jen pro povrch, vnitřek si zachovává teploty z vesmíru. Tvrzení, že blesk neudeří dvakrát na stejné místo, je fikce přímo vražedná.

Riziková místa jako stromy nebo vysoké budovy mohou „chytat“ blesky bez omezení. Podle zjištění fyziků je dokonce šance 67 %, že po úderu udeří další blesk 10–100 metrů od první lokace. Že se astronauti vznáší v nulové gravitaci je nesmysl. Všechno na orbitu Země se musí s gravitací neustále vyrovnávat. Ani při velké vzdálenosti od planety gravitace nemizí, pouze značně zeslábne. Toliko k populárním, leč nesmyslným představám a „pravdám“.

Kterému z uvedených mýtů jste opravdu věřili?

Zdroj: ScienceNews