Během 2. světové války bylo spácháno množství zločinů válečných i těch proti lidskosti. Těžkým případem se staly hrůzy organizace Dirlewanger-SS na východní frontě.
Šlo o jednotku, jejíž členové byli trestanci a duševně nemocní lidé. V jejím čele stál Oskar Dirlewanger, pedofilní psychopat, jehož činy a kruté jednání šokovalo dokonce i samotné špičky nacistického režimu. Narodil se roku 1895 v bavorském Würzburgu. Již jako dítě pak snil o účasti v krvavých bitvách i boji do posledního dechu. Není tedy divu, že se už po střední škole ve věku 18 let přihlásil dobrovolně do německé armády.
Horlivý voják s poruchami
O rok později se ke své velké radosti dostal na frontu 1. světové války. Bojoval v Belgii i Francii, celkem 6krát byl raněn, takže nadřízení uznalo jeho obětavou službu. Obdržel Železný kříž 1. a 2. stupně, dosáhl hodnosti poručíka. Následně se vydal na východní frontu, do Ruska a Rumunska. Krom vynikajících bojových kvalit však projevoval i dosti znepokojivé tendence. Spolubojovníky rád ponižoval a velmi si liboval v sadismu.
Hodně pil, současně odmítal i přímé rozkazy, například zůstat se svou 600člennou jednotkou v Rumunsku. Vrátil se do Německa a jako propuštěný poručík pokračoval v boji proti komunistům a polským nacionalistům. Konkrétně jako člen pravicové dobrovolnické pořádkové jednotky, tzv. Freikorps (volné jednotky). Získal doktorát v politologii, vstoupil do NSDAP a přirozenou cestou tak začal v SA věrně sloužit Hitlerovým ideálům.
Jakékoli problémy zahlazeny
Jeho další postupy ale zarazila problémová povaha i silnější duševní poruchy. Byl trestán za řízení pod vlivem, nehody i ilegální zbraně. V roce 1934 však znásilnil 14letou studentku, shodou okolností z ženského křídla Hirlerjugend. Propustili ho z práce, vyhodili z večírků a odsoudili k žaláři. Dospívající dívky však po propuštění opět obtěžoval. Po dalším zatčení tak putoval do koncentračního tábora, místa pro recidivisty a duševně nemocné osoby.
Jeden z jeho bývalých vojáků, Gottlieb Berger, se však stal vlivným generálporučíkem SS a byl blízkým přítelem Himmlera. Oskar se tak mohl brzy vrátit na frontu. Jeho krutost byla už tehdy dobře známá a další boje to jen zhoršily. Tým sestával z trestanců, pro které byla fronta výkonem trestu. Měli likvidovat polské partyzány a dostali zcela volnou ruku. Skupina tak mučila, znásilnila a zavraždila tisíce Poláků, mnohdy stříleli celé rodiny najednou.
Šok pro vedení, zranění a smrt
Krutost této „Černé brigády“ šokovala i vedení, eskadrou tak opovrhovalo i vedeni Wehrmachtu a SS. Jakékoli případné vyšetřování opět zarazil mocný Berger. Oddíl pak poslali daleko do Běloruska, aby nebyl tolik na očích. Tentokrát měli potírat sovětské partyzány, pokračovali ovšem ve stejné praxi, jako v Polsku. Podle odhadů jim padlo za oběť více jak 40 000 civilistů během pouhých 14 dní. Omezením byla jen krutá fantazie.
Když bylo potlačeno varšavské povstání, dostal se sbor o síle 4 000 mužů na Slovensko a poté do Maďarska. V závěrečných fázích války utrpěl Dirlewanger zranění na hrudi a byl odvolán zpět do Německa. Po kapitulaci se skrýval ve vesničce Althausen ve francouzské okupační zóně. Bývalý vězeň z koncentračního tábora ho však poznal a ohlásil. Dirlewanger zemřel krátce poté, oficiálně na infarkt. Podle některých ho však ubila k smrti skupina Poláků.
Jaký srovnatelný případ vás napadá?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 6147
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 9224
