Víznerovy vázy stávaly v každé druhé vitríně. Silné stěny z hutního skla stárnou jinak než běžné a jejich cena roste nad 15 tisíc

Škrdlovická váza Františka Víznera z roku 1976 se letos v březnu prodala na Aukru za 16 242 Kč. Podobné kusy přitom léta stály v obývacích mezi křišťálem.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

22. března 2026 skončila na Aukru nenápadná dražba. Předmětem byla stará skleněná váza, hutní sklo, Škrdlovice, návrh Františka Víznera z roku 1976, modelové číslo 7624/21. Výsledná částka činila 16 242 korun. O týden dřív odešel jiný škrdlovický kus, model 6981/20 z roku 1969, za 12 500 korun. Prošli jsme veřejně dostupné aukční výsledky, bazarové nabídky i galerijní ceníky a z nich vyplývá jasný vzorec. Peníze přinese teprve váza, u které se podaří doložit konkrétní návrh, číslo modelu a bezvadný stav. Teprve tehdy se z obyčejného těžkého skla po babičce stává sběratelská položka.

Pražský rodák, který ve Škrdlovicích navrhl stovky váz

František Vízner se narodil 9. března 1936 v Praze a zemřel 1. července 2011 v Brně. Prošel sklářskými školami v Novém Boru a Železném Brodě, pak pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou. Kariéru odstartoval ve Sklo Unionu v Dubí u Teplic, kde navrhoval lisované sklo. Některé jeho vázy a mísy zůstávaly ve výrobním programu celá léta, a právě tudy se Víznerův rukopis dostával do obyčejných bytů.

Mezi lety 1967 a 1977 působil ve sklárně ve Škrdlovicích. Podle medailonu v aukčním katalogu Auctions-Art tam vzniklo zhruba 250 jeho vlastních návrhů hutně zpracovaného skla. Takové číslo vysvětluje, proč dnes na trhu koluje tolik variant, barev a velikostí. A zároveň proč jejich ceny tak výrazně kolísají.

Od roku 1977 pracoval Vízner ve vlastním ateliéru a postupně přešel k minimalistickým broušeným objektům s matovaným povrchem. Jeho význam dnes dokládá i Czech Grand Design, který ho v roce 2009 uvedl do Síně slávy a o rok později jmenoval Designérem roku. Za oceánem ho eviduje Corning Museum of Glass, jedno z nejprestižnějších sklářských muzeí světa, které má ve sbírce 51 položek spojených s jeho jménem.

Proč se jeho práce objevovala v tolika domácnostech? Svou roli sehrály dvě věci. Průmyslově vyráběné lisované sklo bylo dostupné a dlouho se prodávalo. Hutní kusy ze Škrdlovic zase patřily k oblíbeným dekoracím obývacích stěn. Část produkce mířila na export pod souhrnnou značkou Bohemia Glass, často bez jména autora. Britský specialista Mark Hill upozorňuje, že právě tato anonymita dlouho zastírala, kdo za konkrétními tvary stál.

Silné stěny, zatavené bubliny a jantarové jádro

Hutní sklo vzniká ručně, za tepla, přímo u sklářské pece. Sklář nabírá žhavou sklovinu, vrství ji a tvaruje dřív, než ztuhne. U Víznerových škrdlovických váz se často setkáme s barevným jádrem obaleným silnou čirou vrstvou, se zatavenými bublinami, krakelovanou strukturou nebo masivním dnem.

Konkrétní představu dává aukční popis modelu „Pivo / Whirlpool“, který se v červenci 2026 dražil na Livebidu. Jde o 32,5 centimetru vysoký, ručně tvarovaný silnostěnný kus. Jantarové jádro je vtlačené do čiré skloviny, horní část protkávají bubliny a mikroprasklinky. Ty vznikly záměrně, jako výtvarný efekt. Model 7411 z roku 1974 zase katalog AAA Brno charakterizuje jako zelené a čiré hutní sklo foukané do kovové formy se zatavenými bublinami.

Silná stěna dodává váze optickou hloubku. Světlo se v ní láme, rozptyluje a mění barvu podle úhlu. Taková váza je těžká, stabilní a působí spíš jako socha. Jedna z nedávno prodaných Víznerových váz měřila 26,5 centimetru a vážila 4,1 kilogramu.

Pro srovnání stojí za to odlišit tři polohy Víznerovy tvorby:

• Lisované sklo (Sklo Union, 1962 až 1967): opakovatelné průmyslové tvary z kovových forem, nejširší rozšíření.
• Hutní sklo (Škrdlovice, 1967 až 1977): ruční práce, masivní vrstvy, barevná jádra, každý kus s drobnými odchylkami.
• Broušené objekty (ateliér po roce 1977): jednoduché geometrické formy, přesné proporce, matovaný povrch, unikáty.

Ceny v roce 2026: od tisícovky po galerijních 30 tisíc

Cenový obrázek je pestrý a vyplatí se ho číst pozorně. Rozhoduje, zda jde o skutečně realizovanou aukci, bazarovou nabídku, nebo galerijní maloobchod s marží.

Kanál	Položka	Cena	Typ ceny
Aukro	model 7624/21, 1976	16 242 Kč	aukční realizace (22. 3. 2026)
Aukro	model 6981/20, 1969, 20 cm	12 500 Kč	ukončená nabídka (16. 3. 2026)
Aukro	váza 26,5 cm, 4,1 kg	11 000 Kč	aukční realizace (13. 2. 2026)
Obrazy v aukci	kobaltová hutní váza	11 000 Kč	aukční realizace
Obrazy v aukci	tyrkysová „Whirlpool“	10 000 Kč	aukční realizace
Livebid	„Pivo / Whirlpool“, 32,5 cm	7 600 Kč	aukční realizace (27. 7. 2026)
Antik-SY	vzor 7346, 1973	29 990 Kč	galerijní nabídka

Portál Obrazy v aukci eviduje u Víznera v roce 2026 desítky položek, většinou v rozmezí od tisícovky do 11 tisíc korun. Tmavě zelená masivní váza se prodala za 9 500 korun, signovaný hutní kus za 7 500. Drobnější série jako „Struhadlo“ či „Bludiště“ končívají v nízkých tisících. U říjnových dražeb se aktuální příhozy pohybovaly zhruba mezi 3 100 a 5 500 korunami. Autorský rekord přitom na stejném portálu činí 450 tisíc korun, ten ovšem patří unikátnímu ateliérovému objektu.

Za hranici 15 tisíc se tedy dostávají především lépe doložené, vzácnější, větší nebo signované kusy. Galerie umí cenu posunout ještě výš, jak ukazuje nabídka Antik-SY s téměř třiceti tisíci. Mezinárodní platforma 1stDibs nabízí Víznerovy vázy zhruba za 6 až 14 tisíc korun, jde však o maloobchodní ceny.

Podle nás z toho plyne praktický závěr. Levně se dá nakoupit hlavně tam, kde prodávající neví, co drží v ruce. Dobře určené a výrazné modely už sleduje dost sběratelů na to, aby se o ně v dražbě přetahovali.

Jak hutní sklo stárne a co mu srazí cenu

Kvalitně vyrobené a pečlivě uchovávané sklo vydrží desítky let prakticky beze změny. Stárnutí se u něj projevuje jinak než u dřeva nebo látky a skrývá se hlavně na povrchu a hranách.

Kanadský konzervátorský ústav CCI popisuje riziko takzvané nemoci skla. U chemicky nestabilní skloviny vyvolává vlhkost vyluhování alkálií. Výsledkem bývá zákal, mastný či vlhce působící povrch, jemná síť mikrotrhlinek, duhová irizace nebo dokonce odlupování svrchní vrstvy. Sklo je navíc tvrdé a křehké, trhlina se v něm šíří bez překážek.

U běžné vázy z obýváku ale cenu nejčastěji pokazí obyčejnější prohřešky:

• odštěpky na hraně hrdla nebo na dně,
• praskliny, i ty sotva viditelné,
• škrábance po letech posouvání po polici,
• zákal a vodní kámen po kytkách,
• matný povrch po myčce,
• staré lepení nebo neodborné přebroušení okraje.

Masivní stěna sama o sobě rychleji nestárne, zato na ní každá vada vynikne. Silná čirá vrstva funguje jako lupa. Škrábanec, který by se na tenké sklenici ztratil, tu bije do očí.

Pro péči radí Corning Museum of Glass jednoduchá pravidla. Myčku vynechat úplně, protože teplo, vlhkost a zásadité prostředí sklo narušují. Mýt ručně jemným saponátem bez parfemace a barviv, oplachovat destilovanou nebo deionizovanou vodou a důkladně vysušit. Těžkou vázu přenášet oběma rukama, nikdy za hrdlo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Retrohaus (@retrohaus.store)

Z vitríny k penězům: rozhoduje číslo modelu a stav

Těžká a barevná váza ještě nic nezaručuje. Mark Hill upozorňuje, že většina dobového českého skla nenese žádné značení a původní papírové štítky se při mytí dávno smyly. Spolehlivější cestou je porovnání tvaru, proporcí a technologie s odbornými publikacemi a s ověřenými kusy.

Aukční záznamy pracují s konkrétními čísly modelů, například 7624/21, 6981/20, 7411/19 nebo 7346. Právě takový údaj dělá z anonymního „hutního skla“ dohledatelný Víznerův návrh. Častější než padělky jsou přitom mylné atribuce. Na trhu se objevuje spousta československého hutního skla od jiných autorů a skláren a ochotní prodejci k němu Víznerovo jméno lepí poměrně snadno.

Kdo chce vázu prodat a nepřijít zkrátka, měl by postupovat takto:

1. Nafotit celé tělo, dno, hrdlo, hrany, bubliny i případnou signaturu nebo štítek.
2. Změřit výšku, průměr a zvážit vázu.
3. Dohledat model v katalozích a aukčních archivech.
4. Porovnat skutečně realizované prodeje, ne jen vyvolávací ceny.
5. U výraznějšího kusu oslovit specializovanou aukční síň nebo prodejce sklářského designu.

Prodej dává smysl hned, pokud je kus bezvadný, atraktivní a dobře zdokumentovaný, protože poptávka v roce 2026 drží ceny přes deset tisíc. Vyčkat se vyplatí u vzácnějšího modelu s jistou atribucí. Zájem o české poválečné sklo podle Hilla dál roste, jak se odkrývají dřív zapomenutá jména.