Historický omyl: Tarimské mumie patří původním obyvatelům, nešlo o indoevropské přistěhovalce

V Tarimské pánvi se prováděly archeologické výzkumy již před více než sto lety. Na základě domněnek tehdejších i soudobých archeologů a antropologů, byly nalezené mumie považovány za Indoevropany. Odborníky k těmto závěrům vedly některé detaily, jako jsou domnělé neasijské rysy obličeje, údajně plavé či zrzavé vlasy nebo oblečení, které nebylo pro danou oblast typické. Nicméně poslední výzkumy, které zahrnuly i analýzu DNA, prokázaly, že se tito odborníci mýlili.

Tarimské mumie patří původním obyvatelům

Podle dřívějších závěrů, které se ještě před několika měsíci považovaly za zcela nezvratné, byly tarimské mumie považovány za příslušníky vzdálené větve raných Indoevropanů, kteří se do oblasti přistěhovali před více než 2 000 lety. Nejnovější výzkumy nicméně prokázaly, že se jednalo o potomky původních obyvatel, kteří nevykazují příbuznost s žádným ze svých sousedních národů. Byla to právě jejich odlišnost a záhadnost, která vědce dříve směřovala k myšlence indoevropského původu mumií.

Studie se soustředila na oblast pohřebiště Xiaohe, která byla Tarimským lidem obývána před zhruba 4 000 lety. V té době byl na místě současné pouště bujný říční břeh, což dalo pravděpodobně vzniknout netypickému způsobu pohřbívání mrtvých. Jejich těla byla zakryta rakví ve tvaru člunu, jenž byl pokrytý dobytčí kůži. Vedle rakve byl vztyčen kůl, který mohl představovat veslo. Během doby bronzové zde bylo pohřbeno více než 300 lidí.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Od počátku 20. století, kdy bylo pohřebiště ležící na východním okraji pouště Taklamakan náhodně objeveno, přitáhlo pozornost celé řady archeologů a antropologů. Ostatky tehdejších lidí byly přirozeně mumifikovány panujícími přírodními podmínkami a dodnes je mnoho z nich v pozoruhodném stavu. Velké množství hrobů bylo nicméně otevřeno vykradači, kteří tak zničili drahocenné podklady pro budoucí výzkum.

Nezvyklá genetická izolace Tarimského lidu

V rámci nově provedené studie extrahovali vědci vzorky DNA ze zubů 13 tarimských mumií z pohřebiště Xiaohe. Výsledky analýzy vyvrátily dřívější domněnky o jejich původu a poskytly zcela nové informace. Podle studie nedošlo v případě Tarimských lidí ke genetickému smíšení se sousedními národy. Tito lidé tudíž pocházeli výhradně ze starověkých Severoevropanů, kteří kdysi tvořili podstatnou část populace a z větší části vymizeli před 10 000 lety po skončení doby ledové.

Další část publikované studie se věnuje srovnání vzorků DNA tarimských mumií se vzorky DNA pouštních mumií přibližně stejného stáří, které byly objeveny v Džungarii na druhé straně pohoří Ťan-šan. Srovnání DNA přineslo zajímavý objev, a sice Džúngarové se mísili s příslušníky Afanasievské kultury (nejstarší známá kultura jižní Sibiře), avšak Tarimci nikoliv. O důvodech mohou vědci jen spekulovat.

iZdroj fotografie: Uživatel Martonkurucz / Creative Commons / CC BY-SA

Genetická izolace Tarimského lidu nicméně neznamenala jejich odtržení od zbytku kultur žijících v dané oblasti. Již v době bronzové byla Tarimská pánev významnou křižovatkou kulturní výměny mezi Východem a Západem. Tarimci tak převzali cizí praktiky chovu dobytka, ovcí a koz, pěstování prosa, ječmene i pšenice. Úspěšná adaptace cizích kulturních praktik je tak dle vědců dalším z důkazů, že geny a kulturní prvky se nemusí nutně pohybovat společně.

Měli jste někdy možnost prohlédnout si opravdovou mumii?

Zdroj: LiveScience

Galerie