Jak Vandalové vyplenili Řím v roce 455 n. l.: Příměří, zrada a ekonomický kolaps

Velké říše mohou trvat staletí, ale v historii se nakonec většinou našli nepřátelé, kteří je porazili. Důvodem bývá většinou úpadek moci dřívějšího impéria.

Zdroj fotografie: Public domain

Od roku 395 byla Římské říše rozdělena na východní a západní část, přičemž Řím zůstával hlavním městem Západořímské říše. V té době ale musela čelit mnoha útokům z různých stran, proti kterým se jen velmi obtížně bránila. Důvodem nebyla jen rostoucí síla nepřátel v okolí impéria, ale i vnitřní rozpory a snahy o uchvácení moci. Ty nakonec oslabily moc říše natolik, že roku 455 byl dobyt Řím. Kmenem nesoucím jméno Vandalové.

Germánský kmen měl království v Africe

Jednalo se o kmen Germánů, ale trochu paradoxně zaútočil na Řím z jihu, tedy ze severní Afriky. Vandalové totiž před tím ustoupili před útoky Hunů, ale i kvůli tlaku Římanů na území dnešní Francie, pak Španělska, a nakonec se vydali na sever Afriky. I zde se střetli s římskými vojsky, ale podařilo se jim je porazit. Mohli tady pak vytvořit vlastní království, jehož hlavní město bylo na území bývalého Kartága. Ovládali i Baleáry, Sardinii a Korsiku.

I Západořímská říše musela čelit tlaku Hunů, v obraně se vyznamenal hlavně velitel Flavio Aetia. Avšak neměla už dost sil se postavit Vandalům. Proto se císař Valentinian III. rozhodl, že s nimi raději uzavře spojenectví a jejich území jim ponechá. Jeho dcera Eudoxia se měla provdat za Hunerica, syna vandalského krále Geisericha. Plán ale padl, když byl po popravě Aetia v roce 455 císař zavražděn vojevůdcem Petroniem Maximem.

Vandalové měli pomoci proti vzpouře

Eudoxia se obrátila s prosbou o pomoc právě na Vandaly. Ti mohli tvrdit, že jejich smlouva s Římem byla porušena, a rozhodli se na hlavní město zaútočit. Většina římských vojsk byla vázána boji na severu a hlavní město bylo v podstatě nechráněné. Petronius se rozhodl utéci, ale dav římských občanů ho ukamenoval a později byl popraven i jeho syn. Hlavní město říše bylo vydáno napospas Vandalům.

Zdroj fotografie: Karl Bryullov / Creative Commons / Public domain

V této chvíli zasáhl papež Lev I., který se těšil velké úctě. Vypravil se za Vandaly a snažil se je přesvědčit, aby město ušetřili. Ti sice hodlali město vyplenit, ale slíbili, že ho nezničí, pokud se nebudou Římané bránit. Brány tak zůstaly otevřené a dobyvatelé většinu z toho, co slíbili, dodrželi. Z města odvezli spoustu kořisti, mnoho obyvatel odvlekli jako otroky, ale Řím samotný zůstal stát. I když již nebyl tak mocným a bohatým městem jako dříve.

Zachována zůstala i Západořímské říše. Různí vojevůdci se ji pokoušeli neúspěšně obnovit, za posledního západořímského císaře je označován Julius Nepos, jehož vláda skončila v roce 475. Poté se říše definitivně rozpadla. Dlouhého trvání nemělo ani Vandalské království. Na severu Afriky existovalo jen do roku 533, kdy bylo poraženo Byzantskou říší, která byla pokračovatelem Východořímské říše.

V čem vidíte hlavní důvody velkého úpadku kdysi mocného Říma?

Zdroj: ScienceDirect