Jedna z nejpodivnějších válek na světě vypukla kvůli zatoulanému psovi. Konflikt musela řešit mezinárodní organizace

Národy spolu válčí z mnoha důležitých i méně důležitých důvodů, ale jednou z nejpodivnějších příčin válečného konfliktu novodobé historie je pravděpodobně toulavý pes, který v roce 1925 způsobil mezinárodní incident mezi Řeckem a Bulharskem. Spor uklidnila až intervence Společnosti národů, předchůdkyně dnešní OSN.

Vše začalo zatoulaným psem řeckého pohraničníka

Napětí mezi Řeckem a Bulharskem doutnalo již dlouho. Oba národy se dostaly do sporu už během balkánských válek a v první světové válce bojovaly na opačných stranách (Řekové na straně Dohody a Bulhaři na straně Ústředních mocností) a opakovaně se střetly. Z obou konfliktů vyšli vítězně Řekové, kteří získali většinu dlouho sporných, převážně bulharských území Makedonie a Západní Thrákie. Bulhaři samozřejmě mírovou smlouvu, která ukončila světovou válku, nepřijali a nadále si příslušná území nárokovali.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na pozadí těchto nepřátelských událostí došlo 18. října 1925 ke kurióznímu incidentu, když se ve vesnici Demir Kapija, která je dnes součástí Severní Makedonie, zatoulal pes řeckého pohraničníka a dostal se na bulharskou stranu. Majitel po stopách svého psa sám hranici překročil, což bulharská stráž vyhodnotila jako narušení hranic a provinilého vojáka zastřelila. Bulhaři se snažili situaci vysvětlit jako náhodné nedorozumění a slíbili, že celou záležitost prošetří, ale Řeky tato slova nepřesvědčila.

Řekové požadovali kompenzaci a hrozili válkou

Řekové prohlásili zabití pohraničníka za válečný akt a dali svým sousedům ultimátum. Pokud do 48 hodin nebudou viníci incidentu nalezeni a stíháni, Bulharsko se oficiálně neomluví a nebude vyplaceno odškodné ve výši 2 milionů francouzských franků rodině oběti, Řekové zaútočí. Bulhaři odmítli požadovanou částku zaplatit, a tak Řekové po 2 dnech dodrželi slovo a hranice se zbraněmi v rukou překročili.

Podivná válka trvala deset dní a vyžádala si padesát obětí

Řecké jednotky bez větších obtíží překročily hranice a vstoupily na bulharské území, kde obsadily, vyplenily a vypálily několik vesnic. Bulhaři, kteří se chtěli vyhnout velkému masakru, raději svá vojska stáhli a umožnili nepříteli postupovat, než aby podnikli protiútok. Ani Řekové však nebyli zrovna v nejlepší formě, jejich válka s Tureckem od roku 1919 důkladně vyčerpala armádní zásoby a armáda se tak soustředila spíše na Turky, takže vojáci v Bulharsku se věnovali spíše drancování než skutečnému válčení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Musela zasáhnout Společnost národů

Řecká vojska již bombardovala nedaleké město Petrich, když se Bulhaři rozhodli požádat o pomoc zvenčí, aby konflikt uklidnili. Požádali Společnost národů, předchůdkyni OSN, o zásah. Mezinárodní vyšetřovací komise vyslaná SN nařídila okamžité zastavení palby a poté problém vyřešila diplomaticky: Řecko muselo zastavit veškeré nepřátelské akce a stáhnout se z bulharského území a do dvou měsíců zaplatit 3 miliony bulharských leva jako reparace za způsobené škody. Bulharsko muselo naopak odškodnit rodinu zastřeleného pohraničníka.

Obě strany podmínky přijaly a po pouhých deseti dnech byl hraniční konflikt, známý jako válka toulavého psa, ukončen. Přesto bylo v krátké válce plné nedorozumění zabito nejméně 50 lidí, většinou bulharských civilistů žijících v obsazených a zničených vesnicích a městech.