Jen jediný na světě. Unikátní stavba u Vyškova nabízí i komentované prohlídky. Češi ji ignorují

Je to na první pohled velmi nenápadná stavba na Drahanské vrchovině, přesto však v sobě skrývá unikátní technické řešení z 19. století. Jde o větrný mlýn v Ruprechtově nedaleko Vyškova. A bez nadsázky o něm můžeme napsat, že patří mezi nejzajímavější technické památky v Česku a dodnes připomíná dobu velkých vynálezů a odvážných mlynářů.

Mlýn, který toho přežil opravdu hodně

Pro návštěvníky Moravského krasu bývá tenhle mlýn příjemným překvapením – většina turistů totiž míří k Macoše nebo do jeskyní, jen pár kilometrů dál přitom stojí unikát, který nemá ve světě obdoby. Jeho historie sahá do roku 1873. Tehdy zde stál klasický holandský větrný mlýn se čtyřmi lopatkami a dřevěným kolem o průměru více než osm metrů. A kdo by stál o parádní výhled, ten si také přišel na své – i se střechou se totiž vypínal do úctyhodných 12 metrů! Jenže o devět let později přišla silná vichřice, která mlýn vážně poškodila. Zničila část střechy, hřídel i převody. Zdálo se, že jeho osud je zpečetěn.

Majitel mlýna, mlynář Cyril Wágner, se ovšem rozhodně nehodlal vzdát. Na nákladnou opravu sice neměl, ale během cesty po Spojených státech narazil na technologii, která ho nadchla – větrnou turbínu amerického konstruktéra Halladaye.

Rozhodl se proto mlýn kompletně přestavět a mezi lety 1882–1884 vznikla unikátní konstrukce. Turbína měla průměr téměř 10 metrů, vážila kolem dvou tun a její plocha dosahovala přibližně 22 metrů čtverečních – a ukázalo se, že se tahle přestavba rozhodně vyplatila.

Do mlýna totiž přibyl i systém pohyblivých lopatek, které bylo díky tomu možné nastavovat podle síly a směru větru. Díky tomu pracoval mlýn mnohem efektivněji – a to dokonce až dvakrát lépe než klasické větrné mlýny. O práci ani zakázky tak rozhodně neměl nouzi.

Další bouře předznamenala postupný úpadek

Ale ani moderní technologie bohužel nedokázala zastavit přírodní živly. V roce 1890 totiž mlýn zasáhla další vichřice a z té se nikdy úplně nevzpamatoval. V průběhu 20. století byl využíván například jako sklad nebo klubovna. Postupně ale chátral a hrozilo, že unikátní technická památka úplně zmizí.

Novou kapitolu začal mlýn psát až po pádu komunismu. Rodina původního majitele se rozhodla historickou stavbu zachránit – moc dobře totiž věděli, jaký unikát mají ve vlastnictví. Rekonstrukce byla náročná – dochovaly se jen staré fotografie a několik technických nákresů, ale nakonec se vše podařilo. Funkční dokonce zůstala i samotná Halladayova turbína, kterou si dnes mohou návštěvníci při komentovaných prohlídkách skoro osahat.