Trest smrti upálením: Existovaly až 3 různé způsoby, k prvnímu došlo už v 18. století před naším letopočtem

Historie nabízí spoustu inspirativních příběhů, ale i těch odstrašujících, ze kterých často běhá mráz po zádech. Obzvlášť nápadití se lidé ukázali být při trestání viníků a hříšníků. Podle webu Britannica existovaly totiž hned tři způsoby, jakými byli odsouzenci k smrti upáleni. Ve všech případech se však jednalo o poměrně dlouhý proces plný utrpení. Trest upálením se podle dochovaných záznamů prováděl už od 18. století před naším letopočtem. Ještě že už se od takových praktik upustilo.

Veřejné popravy jako trest i divadlo

Přestože nebyl trest smrti nijak příjemnou podívanou, často se jej účastnilo velké množství lidí. Cílem tohoto veřejného představení bylo jak samotné vykonání trestu, tak snaha odradit ostatní od spáchání podobného zločinu. Zatímco některé popravy trvaly jen okamžik, jiní trestanci umírali celé hodiny. Jedním z nejhorších trestů přitom bylo zazdění zaživa, o němž jsme psali již v dřívějším článku na VědaŽivě.

Příšerné mučení pomocí bambusu – jedna z nejhorších metod tortury v celé historii lidstva

Hranice ve tvaru kuželu

Tento způsob upálení spočíval v tom, že byl odsouzenec připoután ke kůlu zaraženému do země. Kolem něj se pak naskládala polena a svazky slámy sahající až do výšky jeho kolen. Nakonec byla připravená hromada zapálena. Připoutaný trestanec však zemřel nikoliv na následky popálení, nýbrž na udušení oxidem uhelnatým, který spalováním dřeva a slámy vznikal. Tato metoda se hojně využívala v českých zemích, Německu a Španělsku.

iZdroj fotografie: Pxhere

Ohrada okolo odsouzence

Velmi podobný způsob upalování praktikovali v Anglii, Itálii a Francii. Odsouzenec byl opět pevně připoután ke kůlu trčícímu ze země, aby nemohl utéct, a kolem něj lidé vytvořili ohrádku ze dřeva. Ta však sahala až do výše hlavy odsouzeného a opět byla pro lepší hoření proložená slámou. I v tomto případě smrt nastávala udušením oxidem uhelnatým.

Dřevěná bouda

Podle informací na webu Study byl nejhorší způsob upalování zločinců praktikován v Rusku. Tam byla napřed postavena dřevěná bouda, kterou naplnili slámou, smůlou a dalšími hořlavými předměty. Odsouzenec k smrti byl do boudy zavřen a následně došlo k jejímu zapálení. Kvůli vysoké vznětlivosti použitých materiálů došlo ke vzniku silného žáru. V dřevěné boudě lidé opravdu uhořeli zaživa.