Tři medaile z roku 1864 ze sbírky koupené na výprodeji byly oceněny na více než 380 000 korun

Příběh zní jako scénář nedělní televizní show: anonymní penzista si na výprodeji z kufru auta vybere nenápadnou sbírku vojenských medailí.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Zaplatí v přepočtu necelých 700 Kč a o několik týdnů později se dozví, že tři kusy z ní mají mít hodnotu přes 1,3 milionu Kč.

Co víme, a co ne

Celý příběh stojí na textu, který v květnu 2026 publikoval dánský numismatický web Møntbutikken. Podle něj koupil nejmenovaný důchodce na takzvaném bagagerumssalg, dánské obdobě blešího trhu z kufru auta, krabičku s medailemi za 200 dánských korun, tedy zhruba 700 Kč. Prodávající údajně vyklízel pozůstalost po zesnulém příbuzném.

Tři medaile z krabičky měly být spojeny s dánsko-pruskou válkou roku 1864. Nejmenovaný znalec je podle webu ocenil souhrnně na více než 380 000 dánských korun, tedy přibližně 1,3 milionu Kč. Důležitý detail: jde o dánské koruny, nikoli české.

Proč samotný rok 1864 na statisíce nestačí

Dánsko-pruská válka roku 1864 skončila pro Dánsko ztrátou Šlesvicka a Holštýnska. Bitva u Dybbølu z 18. dubna toho roku se stala národním symbolem a medaile spojené s konfliktem mají v dánské faleristice zvláštní místo. Jenže ne každá z nich je vzácná.

Nejběžnější typ, takzvaná Erindringsmedaille for deltagelse i Krigen 1864, byl zaveden až v roce 1876 a ražen v nákladu 58 000 kusů pro veterány konfliktu. Na aukci Oslo Møntgalleri se takový kus prodal za 150 dánských korun, asi 520 Kč. Ani tři běžné účastnické medaile by dohromady nedaly ani zlomek uváděné sumy.

Co by cenu vysvětlovalo? Existuje například stříbrná Medaljen for Tapper Daad z roku 1864, navržená za statečnost, která ale nebyla nikdy udělena; její exempláře eviduje dánské Národní muzeum jako mimořádné kuriozity.

Příběh vojáka dělá cenu

Starý bronz sám o sobě drahý není. Drahý je teprve tehdy, když se k němu podaří připojit jméno, jednotku a bitvu. Dánské Národní muzeum eviduje účastnickou medaili přímo přiřazenou vojínu Sørenu Johansenovi a právě taková identifikace z anonymního předmětu dělá historický dokument. Aukční dům Dorotheum prodával v květnu 2024 kusy spojené s rokem 1864 v rozpětí 200 až 1 700 eur; horní hranici dosahovaly právě ty s dohledatelnou proveniencí.

Hadsundský zdroj sám podmiňuje konečnou cenu tím, zda se podaří jméno vyryté na jedné z medailí definitivně spárovat s plukovními záznamy. Bez tohoto kroku jde spíš o zajímavou sběratelskou položku než o poklad za statisíce.

Co dělat, když najdete starou medaili ve skříni

Příběhy „pokladů po prarodičích“ nejsou výhradně dánské. Čeští aukční specialisté popisují, že je pravidelně kontaktují dědici s jedinou mincí nebo medailí, o jejíž hodnotě nemají tušení. Někdy jde o milionovou záležitost, jindy o kus za pár stovek.

Pokud narazíte na historický předmět neznámé hodnoty, základní pravidla jsou jednoduchá:

• Nečistěte. Neodborné leštění, chemikálie ani domácí „renovace“ nepřicházejí v úvahu. Patina a původní povrch mají zůstat nedotčené. Každý zásah trvale snižuje hodnotu.
• Nafotografujte. Obě strany, hranu, stuhu, pouzdro, případný diplom. Vše v denním světle, bez filtru.
• Oslovte specialistu. V Česku nabízí předběžné posouzení například AUREA Numismatika nebo poradna Asociace starožitníků. U cennějších věcí žádejte písemný posudek.
• Řešte vývoz včas. Pokud by předmět mohl spadat do kategorie kulturního dědictví, je před případným zahraničním prodejem nutné osvědčení od příslušného orgánu.