Záhadné obdélníkové ohrady používali lidé neolitu, s velkou pravděpodobností k dosud neznámým rituálům. Pískovce dlouhé 140 metrů teď odkryl mezinárodní tým.
Podle zprávy ScienceAlert z roku 2019 odkryl tým archeologů vedený Mellisou Kennedy z University of Western Australia 140 metrů dlouhý pískovec. Bylo to v Mustatilu poblíž Al-‚Ula na severozápadě Saúdské Arábie, a byl pojmenován IDIHA-F-0011081. Tajemné obdélníkové ohrady používali neolitičtí lidé k dosud neznámým rituálům. Vykopávky zatím odhalily stovky zbytků zvířecích ostatků kolem kamenné desky, která byla oltářem.
Obětiny, astronomie i pěstování
Ukazuje to, že právě toto místo představovalo boha či bohy lidí, kteří tuto oblast obývali před tisíci lety. Mustatilové jsou na poli archeologie zcela jedinečným objevem. Tyto struktury se totiž nachází jen na severozápadě Saúdské Arábie, kde byly poprvé objeveny už v 70. letech. Tehdy to bylo pomocí leteckých snímků. Podivné stavby sestávají ze skal a kamenů a mají tvar obdélníků. Jsou tedy obvykle delší, než širší. Tvoří je vlastně sloupky kamenů na sobě.
Není využito cementu ani jiného druhu pojiva, jedná se tak o techniku známou jako suché zdivo. Velikost staveb je velmi různorodá, některé jsou poměrně malé, jiné zase mají na délku i desítky metrů. Byly postaveny nejspíš během neolitu, tedy asi před 8 000 lety. Stále je zahaluje několik tajemství a jejich účel není úplně zřejmý. Podle některých odborníků byly užívány k obřadním účelům, jiní navrhují spíše astronomická pozorování nebo zahradnictví.
Místa pro lov, pohřby a kresby kolem
Existuje ještě verze, že šlo o ohrady pro lovnou zvěř. Kamenná zeď mohla být bariérou, která zvěř svedla do úzkého prostoru, kde byla snadným terčem. Tento výklad podporuje výskyt pastí u některých Mustatilů. Čtvrtý výklad je bere jako pohřební komory. Jednota struktury a nález lidských ostatků u některých z nich tomu nahrává. Ať už byl původní účel jakýkoli, jde o velmi vzrušující nález, který nám poskytuje vhled do života lidí ve starověku.
V posledních dekádách zjistili archeologové také to, že zdi byly stavěny v době, kdy v oblasti postupně stále více pršelo. To dovolovalo růst společnosti a také její mnohem komplexnější strukturu. Stavby samy jsou řazené podle astronomických údajů, jako je východ a západ Slunce či Měsíce. To ukazuje na využití při pozorování hvězd nebo souvisejících obřadech. Jedním z nejzajímavějších nálezů je však existence skalního umění v jejich blízkosti.
Připomínka role archeologie
Malby ukazují zvířata, lidi a geometrické tvary. Pravděpodobně vznikly ve stejné době jako ohrady. Výskyt v takové blízkosti potvrzuje, že šlo o část většího komplexu, stejně jako zapojení starověké nabatejské civilizace. Ta během 1. století před Kristem ovládala prakticky celý tento region. Objev Mustatilů je tak odkazem důležitosti archeologie v ohledu odhalování naší minulosti. To je možné jen díky oddanosti vědců i místních komunit.
Snad tak získáme lepší porozumění ohledně společného kulturního dědictví a bohatých dějin celé naší planety. Nové objevy tohoto typu se naštěstí objevují neustále. Je tak jasné, že se máme stále hodně co učit jak o ohradách, tak lidech, kteří je postavili. Pro archeologii je to fascinující a vzrušující doba, což slibuje další pohledy do dob dávno minulých.