Gavrinisovo tajemství: Prehistorická průchozí hrobka obsahuje nevysvětlitelné záhady

Gavrinisova hrobka, postavená kolem roku 3500 př. n. l. je megalitická stavba proslulá množstvím megalitického umění v evropském neolitu. Nachází se v zálivu Morbihan u skalnatého pobřeží Bretaně ve Francii a dodnes je obrovskou záhadou pro archeology. Má ze sebou totiž velice pestrou historii a ukrývá spousta tajemství.

Nevysvětlitelná tajemství prehistorické hrobky

Archeologové byli zcela zaskočeni, když zjistili nápisy na starověkých zdech hrobky Gavrinise. Přesněji řečeno množství obvodu Země, počet dní v roce, matematickou konstantu „pí“ a přesnou zeměpisnou délku a šířku Gavrinise. Samotná hrobka je však velice pozoruhodná a nepodobá se ničemu, co kdy bylo odkryto. Tuto historickou zajímavost zkoumá blíže Giorgio A. Tsoukalos, významný teoretik prehistorických astronautů. Pokud se však hovoří o kryptě, tak ta má velmi komplikované matematické chápání z pravěku, což nechává výzkumníky v otázkách.

Analýza pozoruhodné hroby

Nejzajímavějším rysem Gavrinise jsou spirály a další vzory vyleptané do obrovských skalních desek téměř vypadajících jako otisky prstů. Matematici, kteří hrobku prohlíželi, došli k závěru, že existují tajná sdělení, hlavně matematická. Kvůli tomu vědci začali provádět několik měření skalních útvarů uvnitř Gavrinis. Také uvěřili, že ve skalách jsou obsaženy pozoruhodné matematické znalosti a schopnosti.

iZdroj fotografie: Creative Commons

Zbývá spousta otázek

Ke stavbě hrobky bylo použito 52 megalitů, z nichž polovina byla napsána podivnými vzory. „Tito neuvěřitelní starověcí matematici nejenže určili číslo (pí) podstatně dříve, než bylo objeveno, ale také přesnou zeměpisnou délku a šířku ostrova.“ Takhle to alespoň tvrdí Tsoukalos. Je však rozhodně vhodné zvážit téma těchto primitivních lidí, a jak mohli bez pokročilé technologie znát zeměpisnou šířku a délku ostrova. Téma této hrobky tedy není zdaleka není uzavřeno a její výzkum bude nadále pokračovat v plné víře.