Odporná středověká metoda mučení – věšení v kleci. Na první pohled nevypadá tak strašlivě, jako ve skutečnosti byla

Během středověku bylo velmi bolestivé mučení zcela normální postup. Každý pachatel trestného činu mohl být naražen na kůl, případně rozčtvrcen.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Po neuvěřitelných mukách zdobila těla takových nešťastníků zdi nejrůznějších měst. V těch dobách bylo věšení v klecích nebo na řetězech trestem pro zločince, kteří takto čekali na smrt. Současně se jednalo o účinné varovné znamení pro kohokoli živého, kdo by případně odmítal dodržovat zákony. V Anglii panoval hrozný zvyk věšet zločince zaživa do klecí až do 19. století. Šlo o nejhorší formu mučení a trestání prohřešků proti zákonu.

Věšení v kleci neboli gibbetování dosáhlo svého vrcholu v Anglii během 40. let 18. století. Přitom bylo legalizováno jen v zákoně o vraždách z roku 1752. V letech 1752–1832 bylo tímto způsobem potrestáno 134 mužů. Zločinci v silných železných klecích byli zavěšeni na tyč a logicky přitahovali mnoho přihlížejících. Celé davy se takto shromáždily, aby sledovaly utrpení odsouzených, pro které už neexistovala úleva.

Bez jídla a vody, pod žhavým sluncem nebo za deště. Takto vězni hynuli ve špíně, otravováni hmyzem a ptáky. Jejich těla zůstala v klecích i po smrti, rozkládala se a páchla, kostry visely na tyčích ještě dlouhou dobu. Když se navíc klece kývaly ve větru, děsivě vrzaly a zvonily jedna o druhou. Díky tyčím visely klece i 10 metrů vysoko, aby se k nim nedostala žádná cizí osoba. Staly se tak doslova součástí krajiny. Pozůstatky klecí lze spatřit v řadě muzeí.

Nákladný způsob mučení

Klec na gibbetování vyráběli kováři a nebyla to levná záležitost. Běžně tak byli zločinci jen oběšeni na obyčejném – a laciném – provaze. Ti, kterým se dostalo „pocty“ mučení v kleci, se často následně stali místními toponymy. Byly po nich tedy pojmenovány silnice nebo ulice, kde se nacházely tyče s klecemi. Šlo tak vlastně o jejich poslední útočiště. Gibbetovou klec bylo vždy potřeba vyrobit znovu „od nuly“.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vznikaly v různých verzích podle váhy, některé obepínaly velmi těsně celé tělo, jinde se vězni mohli trochu pohybovat. Nechyběly ani nastavitelné modely. Vždycky se našli lidé, kteří tento způsob prohlásili za barbarský a měli proti němu silné námitky. Britské soudy v tom však viděly způsob, jak předejít budoucím zločinům. Bohužel to ale nefungovalo. Nejznámějšími obětmi takových poprav byli piráti.

Poslední dny a trestání žen

Například slavný kapitán William Kidd strávil přesně v takové kleci své poslední dny. Zajímavé je, že tento postup nebyl aplikován na ženy. Nešlo ovšem o žádnou formu zvláštního respektu k něžnému pohlaví. Ženská těla byla jen příliš cenná a sloužila zejména pro lékaře a anatomy, kteří je podrobovali pitvám.

Jaké další veřejné formy mučení vás napadají?

Zdroj: ScienceDirect

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Zobrazit další články