Proto si dávní Mayové dávali do zubů drahokamy – nebyl to jen módní výstřelek (jako je tomu dnes)

Skupina vědců pečlivě prozkoumala, jak je možné, že na takový zákrok nezemřeli. Stejně tak studovali vliv na jejich celkové zdraví. Móda funguje ve vlnách, které se opakují. Týká se to i ozdobných kamínků z 90. let 20. století. Ty se aktuálně vrací do módy a dávají tak opakování módy za pravdu. Ani celebrity a módní ikony totiž nevymyslely nic nového. Drahokamy a další ozdobné kameny používali již staří Mayové.

Civilizace, která vyjevuje další tajemství

Nadšená skupina badatelů se pokusila tuto skutečnost blíže objasnit. Při pátrání po tom, proč Mayové při takovém zákroku nezemřeli, zjistili mnohem víc. Prastarý zásah do chrupu měl ovšem účel i nad rámec pouhého estetického výstřelku či marnivosti. Ostatně celá mayská civilizace nepřestává vědeckou obec dodnes fascinovat. Ať už je to architektura měst či chrámů, ohromující astronomické znalosti nebo vynález konceptu nuly.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nechybí u nich ani proces filtrace dešťové vody v největším městě Tikal. To takovou technologii používalo již roku 164 před Kristem, zatímco Francis Bacon vynalezl obdobu s pískem až roku 1627. Máme se ovšem co učit i od jejich potomků. Dr. Michaeleen Doucleff vydala v roce 2021 knihu o výchově, ve které shrnula právě triky mayských, hadzabských a inuitských rodičů. Uchovaly se tak prastaré způsoby života, které nás mohou v mnohém obohatit.

Staré způsoby nás opět učí

Mayové totiž velmi dovedně podporovali spolupráci dětí, například jejich zapojením do denních činností. A ony již zmíněné drahé kameny nebyly jen otázka módy. Mezi zuby Mayů byly nalezeny mimo jiné jadeit, různé pyrity, tyrkys, hematit, hadec, křemen či rumělka. Největší otázkou pro vědce však bylo, jak dokázali předejít zánětům zubů a dalším potížím. Před trendem zdobení zubů totiž i současní zubaři spíše varují, zhoršuje to dentální hygienu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S péčí o zuby to obecně u populace není úplně slavné a tyto vložené kamínky věci jen komplikují. Mayové ovšem neměli ani zubní pastu. Bádání publikované v roce 2022 zkoumalo celkem 8 starých mayských zubů. Je na nich zajímavé také to, že pochází ze 3 vykopávek, které jsou od sebe poměrně vzdálené. Konkrétně jde o Guatemalu, Belizu a Honduras. Lze se tedy domnívat, že používaná metoda byla velmi rozšířená.

Ukázka dentální dovednosti

Většina majitelů takové ozdoby také nejspíš patřila ke střední ekonomické třídě, nešlo tedy o zákrok vyhrazený společenské elitě. Tehdejší zubaři používali komplexní směsi naplněné léčivými přísadami. Kameny tak byly upevněny k zubům, které byly odolné i po tisíci letech. Vlastně neexistuje lepší dentální reference než tato výdrž, nota bene když dodnes existují lidé, kterým výplně vypadávají. Kameny ale také působily blahodárně na zdraví pacientů.

Vědci objevili mezi zuby borovicovou pryskyřici, která má mnohé antimikrobiální účinky. Další zuby obsahovaly sclareolid vyskytující se v tabáku, který působí proti plísním a bakteriím. Případně oleje máty peprné působící rovněž protizánětlivě. Sečteno a podtrženo plnil tento zákrok lékařský účel a současně dopřál starým Mayům krásnou ústní ozdobu. Díky vynikajícímu použití léčivých pojiv šlo o trvalou ochranu před zubním kazem.

Zdroj: BigThink