Stačilo 38 příspěvků na Twitteru. Bolsonarovy výroky povzbudily zločince a Amazonie přišla o plochu dvojnásobku Berlína

Třicet osm příspěvků na sociální síti, žádná novela zákona, a přesto podle nové studie bonnských vědců přibylo v Amazonii až 1 700 čtverečních kilometrů holé země navíc.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Výzkumný tým Univerzity v Bonnu prošel více než 3 600 tweetů, které v roce 2019 zveřejnil tehdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro a tři členové jeho kabinetu. Z celého korpusu vědci vyfiltrovali pouhých 38 sdělení, zhruba jedno procento, jež nesla konkrétní protiochranářský signál: zpochybňování pokut pro farmáře, rámování pralesa jako otázky národní suverenity, útoky na nevládní organizace. Právě tuto úzkou podmnožinu porovnali s daty o odlesňování v 578 amazonských obcích a dospěli k závěru, že vyšší expozice vůči těmto výrokům zvedala měsíční úbytek lesa o 6,8 procenta. Celkový dopad odhadují na 190 až 1 700 čtverečních kilometrů ztraceného porostu; horní hranice odpovídá téměř dvojnásobku rozlohy Berlína.

Jak 38 tweetů přepočítalo riziko trestu v hlavách pachatelů

Klíčové zjištění studie publikované v The Journal of Politics nespočívá v samotném čísle zničené plochy. Podstatný je mechanismus. Brazilské environmentální zákony zůstaly po celý rok 2019 beze změny. Přesto se chování nelegálních odlesňovatelů proměnilo, a proměnilo se proto, že veřejné výroky z nejvyšších pater moci snížily očekávaný postih. Kdo kalkuloval, jestli se vyplatí vyčistit další kus pralesa, najednou počítal s menší pravděpodobností sankce.

Autoři studie přitom výslovně ukazují, že efekt nešel přes naměřený nárůst či pokles obecní ch pokut a embarg. Šlo o percepci: pachatelé vnímali, že vláda stojí na jejich straně, a přepočítali si cenu možného postihu směrem dolů. Jedna směrodatná odchylka vyšší expozice vůči twitterové debatě o lese v dané obci znamenala oněch 6,8 procenta měsíčního přírůstku holiny navíc.

Kdo v Amazonii těží z oslabených signálů státu

Představa osamělého dřevorubce s motorovou pilou je zavádějící. Zpráva Human Rights Watch z roku 2019 popisuje propojené kriminální sítě zahrnující nelegální těžbu dřeva, zábor veřejné půdy, nelegální chov dobytka i těžbu nerostů. Takzvaní spekulanti s pozemky vypalují prales, aby zvýšili hodnotu parcely a prodali ji dál. Reuters ve stejném roce informoval o 25% poklesu rozpočtu brazilské environmentální agentury Ibama, 23% propadu financí na prevenci požárů a meziročním snížení počtu pokut o 29 % a jejich hodnoty o 43 %.

Do tohoto prostředí dopadaly Bolsonarovy tweety jako potvrzení toho, co si aktéři přáli slyšet. Vláda navíc zavedla takzvaná smírčí slyšení, která podle Human Rights Watch zmrazila tisíce existujících sankcí; v prvních měsících proběhlo jen minimum jednání. Veřejný signál z prezidentského účtu tak nefungoval ve vzduchoprázdnu. Přicházel do ekosystému, kde už instituce reálně slábly, a tím jeho účinek znásobil.

Proč rozhodoval ekonomický výnos parcely, a nikoli stranická loajalita

Jeden z nejpřekvapivějších poznatků studie se týká toho, kde byl efekt nejsilnější. Intuice napovídá, že Bolsonarovy výroky měly největší dopad v obcích s nejvyšší podporou jeho politického tábora. Data ukazují opak. Efekt sílil tam, kde mělo vyčištění půdy vyšší očekávaný zemědělský výnos a kde ochrana přírody v minulosti skutečně bránila kácení. Jinými slovy: rozhodovala ekonomická kalkulace, nikoli ideologická příslušnost. Tam, kde se kácení vyplatilo nejvíc a kde ho dosud držely na uzdě reálné sankce, stačil signál z centra moci k tomu, aby se rovnováha překlopila.

Bonnská tisková zpráva navíc upozorňuje, že efekt se neomezoval na samotný Twitter. Autoři předpokládají šíření přes lokální debaty, sdílení příznivci i kritiky, a stejný vzorec identifikovali i při analýze jiných forem expozice, například televize. Tweet tedy fungoval jako zápalná šňůra; oheň se šířil už jinými kanály.

Co brazilská studie znamená pro evropský dovoz a českou politiku

Studie vychází v době, kdy se Evropská unie snaží svázat obchod s ochranou pralesů hned dvěma nástroji. Dohoda EU–Mercosur, podepsaná 17. ledna 2026 s předběžným používáním obchodní části od 1. května téhož roku, obsahuje brazilský závazek zastavit nelegální odlesňování i příslib plnit Pařížskou dohodu. Současně se od 30. prosince 2026 začne pro velké a střední firmy uplatňovat nařízení o produktech bez odlesňování (EUDR), které má zabránit dovozu komodit spojených s ničením lesa.

Bonnský výzkum dodává těmto regulacím nečekaný argument: nestačí kontrolovat, zda partner změnil zákon. Je třeba sledovat i to, zda jeho politická reprezentace veřejně nepodkopává vymahatelnost stávajících pravidel. Pro Česko jako členský stát EU to posiluje pozici těch, kdo trvají na tvrdé kontrole dodavatelských řetězců, protože deklarace na papíře mohou být znehodnoceny jedním tweetem z prezidentského paláce.

Klesající trend po Bolsonarovi potvrzuje sílu politického signálu

Po návratu Luize Inácia Luly da Silvy do prezidentského úřadu se křivka odlesňování obrátila. Podle oficiálních dat brazilského kosmického institutu INPE činil úbytek amazonského pralesa v roce 2024 celkem 6 518 čtverečních kilometrů a v roce 2025 klesl na 5 731 čtverečních kilometrů, výrazně pod úrovně typické pro vrchol Bolsonarova období. Studie sama opačný směr netestuje, ale logika mechanismu napovídá: pokud protiochranářské výroky snižují vnímaný postih, důvěryhodné signály podporující vymáhání práva podpořené funkčními sankcemi a monitoringem by měly působit obráceně. Brazilská data z posledních dvou let tomu odpovídají.

Celý výzkum v sobě nese varovný přesah daleko za hranice Amazonie. Kdekoli vrcholný politik dokáže veřejným projevem přepsat očekávání ohledně vymáhání práva (ve stavebnictví, v daňové oblasti, v ochraně ovzduší), hrozí stejný efekt: pravidla formálně platí, ale jejich odstrašující síla se vypařuje. Třicet osm pečlivě vybraných sdělení z jednoho roku v jedné zemi stačilo k tomu, aby vědci tento mechanismus změřili. Otázka zní, kolik podobných signálů zůstává bez povšimnutí jinde.