Ani Lenin neznal tajný význam srpu a kladiva, jež jsou ikonami socialistické revoluce

Základním významem symbolu byla dělnicko-rolnická solidarita. Toto zjištění nevyžaduje žádné zvláštní detektivní nadání, pod povrchem se ovšem skrývají ještě sekundární zprávy a poselství. A jejich vlákna sahají až do starověké mytologie včetně svobodného zednářství. Dělnická hnutí vyrostla z myšlenek Karla Marxe a v té době motiv srpu a kladiva ještě neznala. Rozšířil se teprve v posledních desetiletích 19. století.

Dnes známý koncept přišel až později

Marxistická organizace používala na úplných počátcích svého působení symboly kladiva a dvojitého pluhu. Objevily se i motivy vidle-kladivo a hrábě-kladivo. Socialisticko-republikánská Irská občanská armáda například používala coby odznaky pluh s mečem a také osmicípou hvězdu. Jakmile v roce 1917 převzali bolševici moc v Rusku, její vůdci chtěli posvětit nový stát velkolepým, úderným a také snadno zapamatovatelným erbem.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vladimir Iljič Lenin a lidový komisař odpovědný za výchovu bolševiků Anatolij Lunačarskij proto vypsali soutěž pro výtvarníky. Vítězný koncept přišel od 33letého ruského malíře Jevgenije Ivanoviče Kamzolkina. Ten v dubnu 1918 představil právě srp a kladivo. Návrh byl přitom původně plánován jen jako ozdobný prvek během oslav 1. máje. Pluh na srp pak změnil ze zcela prostého důvodu – kreslil se snadněji, logo šlo tedy snadno provést a dalo se lépe zapamatovat.

Požehnán znak s více významy

Jen za pár měsíců tomuto konceptu požehnal i Pátý celoruský sjezd sovětů. Nově vzniklá obří komunistická státní konference ho v roce 1923 přijala za svůj. Byl tedy přijat v podobě tzv. sovětské vlajky a státního znaku vedle rudé hvězdy. Podle některých kulturních historiků však do tohoto symbolu vložil jeho autor i další, zcela skryté významy. Z nich plyne také skutečný názor jeho tvůrce na bolševiky, protože Kamzolkin nebyl dělnickým příkladem.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pocházel totiž z bohaté kupecké rodiny a s komunistickými myšlenkami tedy nijak zvlášť nesouzněl. Byl však brán za hluboce věřícího člověka, současně byl 10 let členem zednářské lóže Leonarda da Vinciho. Mohl tak pečlivě studovat starověké symboly a jejich významy. Kombinace srp-kladivo je obdobou základních zednářských motivů, tedy dláta a kladiva. Ty představují konkrétní cíl a jeho splnění, ačkoli pohled evropských mytologií je odlišný.

Řekové, Slované a další znaky

V našem kontextu jde hlavně o agresivní a odhodlanou mužskou sílu. U Řeků je bohem kovářů Héfaistos, bůh světla a ohně. U Slovanů zase Svarog a u Germánů pak bůh hromu Thór. V čínské a hinduistické tradici pak kladivo ztělesňuje vítězství dobra nad zlem. Mnoho náboženských tradic pak naopak srp bere jako symbol zla a zkázy. Středověká Evropa například původně personifikovala smrtku právě se srpem, nikoli s dobře známou kosou.

Vybral je tedy tvůrce kvůli těmto významům? Jde samozřejmě jen o domněnku, kterou umělec (zesnul v roce 1957) nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil. Oba symboly se na mnoha místech nachází i dnes, tedy 30 let po pádu východního bloku. Obsahuje je například vlajka Komunistické strany Číny. Něco najdeme i v rakouském státním znaku z roku 1919. Černý orel drží v jednom spáru srp, ve druhém kladivo. Mají ukazovat na rolníky a dělnictvo.