„Nejnebezpečnějším“ špionem 2. světové války byla žena s dřevěnou nohou. Zneškodnila 650 Němců

Pokud německé gestapo ve Francii za druhé světové války někoho opravdu respektovalo a chtělo ho dopadnout, byla to Američanka Virginia Hallová. Žena s mnoha úspěšnými akcemi na kontě způsobila nacistům řadu škod, případně se organizováním akcí a zásobováním na nich podílela. Gestapo se ji marně snažilo dopadnout. Vždy ovšem unikla, což bylo o to zajímavější, protože na jedné noze nosila dřevěnou protézu.

Při lovu přišla o nohu

O práci ve státní službě měla mladá Američanka zájem již před válkou, nakonec vstoupila do zahraniční služby. V roce 1933 ji během lovecké výpravy v Turecku postihla nehoda, při které si brokovnicí zranila levou nohu a musela nosit protézu. I z tohoto důvodu byla dále odmítnuta. Ovšem na začátku války se dostala do Francie, kde řídila sanitku, a jen těsně před postupujícími Němci utekla do Velké Británie.

Tam se na ni usmálo štěstí, protože ji kontaktovala známá britská špionka Vera Atkinsová a naverbovala ji do britské SOE. Jako agentka se nakonec pod krytím reportérky dostala do vichistické Francie. Zde budovala síť kontaktů, partyzánské hnutí nebo pomáhala útěku sestřelených spojeneckých pilotů. V červnu 1942 zorganizovala útěk 12 agentů držených francouzskou policií. Ale když Němci nakonec na podzim 1942 obsadili i zbytek Francie, musela utéci, protože po ní intenzivně pátrali.

Přechod do americké OSS

Převaděč na španělské hranici ji nejprve nechtěl vzít před Pyreneje, ale strastiplnou cestu nakonec i s protézou ušla. Za své zásluhy byla jmenována členkou Řádu britského impéria. Protože ji SOE již nechtělo do Francie poslat, začala pracovat pro americkou OSS. Na jaře roku 1944 v přestrojení za starou rolnici opět byla ve Francii. Putovala po venkově a začala organizovat síť agentů a odbojových skupin.

iZdroj fotografie: Public Domain

Navázala styk s několika skupinami a zorganizovala pro ně dodávky zbraní a dalšího materiálu. Týmům pod jejím vedením se připisuje zničení 4 mostů, zabití 150 Němců a zajetí 500 dalších. Za svoji činnost nakonec dostala druhé nejvyšší americké vojenské vyznamenání, a to Kříž za vynikající službu. Po válce jako jedna z prvních agentek nastoupila do nově vzniklé CIA. Byla i členkou divize zvláštních činností operující proti šíření komunismu. Jako agentka pracovala až do 60 let, kdy odešla do důchodu.