Zahraniční turisté domů posílají nadšené selfie, Češi tento klenot v srdci Prahy míjejí. Stačí zvednout hlavu

Stačí zpomalit krok a zvednout hlavu. Uprostřed ruchu pražského hlavního nádraží se totiž skrývá secesní klenot, který bere dech cizincům z celého světa.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě
                   

Stačí se na chvíli zastavit. Zpomalit krok, který vás jinak automaticky nese od tramvaje k nástupišti, a zvednout hlavu. A ne, neříkáme to jen tak. Přesně v tu chvíli se totiž před vámi otevře docela jiný svět. Takový, který byste na rušném nádraží pravděpodobně vůbec nečekali. Fantova kavárna a vůbec celá část nedávno zrekonstruované historické budovy je místem, kde si zahraniční turisté nadšeně pořizují selfie a doma pak vysvětlují, že tohle opravdu není palác ani opera, ale něco, na co můžete narazit úplně náhodou, zatímco míříte na vlak. A Češi? Ti kolem často projdou, aniž by tušili, co jim právě uniklo.

Secesní oáza uprostřed každodenního shonu

Fantova kavárna se nachází přímo v historické budově Hlavního nádraží Praha, která sama o sobě patří k architektonickým perlám města. Ale jakmile vstoupíte do jejího secesního sálu (mimochodem běžně přístupného, chodí se z něj mimo jiné i na nástupiště), ruch kolejí a hlášení o zpoždění se rázem vytratí tak nějak do pozadí.

Uznejte sami. Kdo by čekal, že ho uprostřed pražského dopravního uzlu překvapí vysoká kupole, bohatá ornamentální výzdoba, zlacené detaily a barevné vitráže? Přenést se do doby, kdy bylo cestování vlakem spíše společenskou událostí než jen nutným přesunem z bodu A do bodu B, je právě tady docela snadné.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Není divu, že právě tady turisté vytahují mobily a fotí ostošest. Pro řadu z nich je to vůbec první setkání s českou secesí a často rovnou jedno z nejsilnějších. A kdo chce, může si tu také posedět a dát si něco dobrého k pití nebo k jídlu.

Kavárna, která pamatuje víc než jedno století

Fantova kavárna nese jméno architekta Josefa Fanty, autora celé secesní budovy nádraží. Už od počátku 20. století sloužila jako reprezentativní prostor, kde se setkávali nejen cestující, kteří to do ní měli logicky nejblíže, ale i pražská smetánka a nejrůznější umělci. Dnes je citlivě zrekonstruovaná a opět otevřená veřejnosti.

Můžete si tu dát kávu, dezert nebo sklenku vína, posadit se pod kupoli a jen se dívat kolem sebe. A jako bonus vám tu nabídnou i zajímavé občerstvení – od tradičních tartaletek až po lehké máčené sendviče nebo bagety vyráběné čerstvé přímo na zakázku. Opravdu to stojí za to.

Kdy jste naposledy narazili na podobný poklad?

Zdroj: iDnes, Novinky
Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články