Sedm největších záhad, které dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Jednoduše nabourávají historii i logiku

Následující seznam proto uvádí sedmero záhad, které již dlouho vyvolávají mnoho otázek a moderní věda na ně zatím nedokáže poskytnout uspokojivou odpověď. Co je vlastně záhada? Je to označení pro takový stav poznání a lidských znalostí, který na základě dosavadních zkušeností a znalostí nedovoluje seriózní, tedy vědecký popis nějaké skutečnosti. V praxi jde například o dosud neznámý přírodní proces či společenský fenomén.

Pyramida v Antarktidě

Záhadnou pyramidu objevili v Antarktidě díky aplikaci Google Earth. Na jižním pólu Země byly pyramidy poprvé zmíněny poté, co jednu z nich objevili badatelé z Britské antarktické expedice. Ta proběhla v letech 1910–1913. Od té doby se mnoho různých skupin na celém světě dohaduje nad tím, zda jde o dokonale tvarovanou horu, či stopu podivné dávné civilizace. Ostatně i podle vědců pokrývaly toto území před 100 miliony let tropické pralesy.

Disk z Faistu

Během vykopávek v krétském městě Faistos byl roku 1908 objeven ve speciálním úkrytu disk, který okamžitě zaujal širokou vědeckou obec. Jde totiž o první dochovaný vyřezávaný text v historii lidstva a je zcela odlišný od zápisů, které v roce 1600 na Krétě existovaly. Výzkumné komunity se donekonečna dohadují o jeho původu a významu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle některých byl tento artefakt přivezen z ciziny, podle jiných jde o místní výrobu. Někteří tvrdí, že jde o šifru, jiní zase, že nejde vůbec o jazyk. Vědci tudíž na tomto záhadném disku stále pracují. Shodují se ovšem na tom, že jde o nejpozoruhodnější a nejzáhadnější dochovanou památku z celého starověkého Středomoří.

Baleovy kryptogramy

První zmínka o těchto kryptogramech pochází z roku 1865. Tehdy se objevily informace o pokladu v hodnotě 30 milionů dolarů (na dnešní poměry), který pohřbili horníci pod vedením Thomase Jeffersona Balea. Jeho poloha je zakódována ve třech zprávách, které vešly ve známost díky brožuře od anonymního autora.

Ta vypráví zcela věrohodný příběh těchto postav a dodnes pokračuje debata o tom, zda jde o starověkou fikci, nebo skutečné souřadnice. Klíč však dosud neobjevili ani běžní hledači pokladů, ani přední odborné kapacity. Své štěstí může mimochodem zkusit každý, protože všechny tři zprávy jsou dostupné online a původní text je stále v knihovně Kongresu.

Zvláštní římské dvanáctistěny

Tyto malé předměty jsou velké 4–11 cm a datují se do 2. – 3. století před Kristem. Mají 12 plochých pětiúhelníkových stěn s otvory, které se mohou lišit v průměru. Asi sto jich je z bronzu, kamene, železa i zlata a archeologové je objevili na mnoha různých místech. Většina byla však na historickém území Římské říše. Každý další budí nové otázky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Problém totiž je, že se neví, k čemu sloužily nebo co mají představovat. Hypotézy jsou různé – kostky, svícny, věštecké nástroje, šperky, nástroje pro kalibraci vodních dýmek. Objevila se i možnost vzoru pro pletení rukavic různých velikostí. Záhadu ještě posiluje zajímavá skutečnost, že o nich není zmínka v žádných římských rukopisech. Možná se Římani styděli.

Mapa Piriho Reise

Jak by mohla mapa nakreslená v roce 1513 ukazovat Antarktidu, která byla oficiálně objevena až v roce 1820? Tato skutečnost a současně mimořádně přesný nákres jsou dvě okolnosti, které vědce sužují již po dekády. Jeden z badatelů po prostudování dokumentu dokonce prohlásil, že jedinou cestou pro dosažení takové přesnosti jsou letecké snímky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jaké záhadné zdroje tvůrce mapy použil, není známo. Byl jím turecký admirál Piri Reis. Ve svých archivech uvádí, že sbíral mnoho jiných map a údaje z nich kopíroval. Týkalo se to dle jeho slov i těch starověkých. To ale nic nemění na skutečnosti, že tato mapa ukazuje obrysy Antarktidy naprosto bez ledu. A takové mohly být jen dlouho před naším letopočtem.

Disk Sabu

Disk nalezený archeology v Egyptě vedl už od roku 1936 k mnoha spekulacím – ty způsobily mnohem větší problémy. K čemu by tato 70 cm velká kamenná „deska“ vyrobená kolem roku 300 před Kristem mohla sloužit? Jako talíř je to extrémně nepohodlné a kolo se objevilo o 1 000 let později. Vypadá dokonce jako kus moderního zařízení pro chemické pokusy.

Linie náhorní plošiny Nazca

Obří obrazy na náhorní plošině Nazca v Peru byly objeveny začátkem 20. století z letadla. Ovšem velké cesty Inků označené v písku značkami zmiňují už prameny z 16. století. V polopoušti je asi 30 záhadných kreseb na povrchu země, stále dobře viditelných. Kdo, kdy, jak a proč je vytvořil, zůstává i nadále skutečnou záhadou.

Kterou ze zmíněných věcí jste dosud neznali?

Zdroj: Science