Praha má 2 orloje, ten druhý ale neznalí Češi míjejí. Přitom je krásnější než ten staroměstský

Zatímco davy turistů vzhlížejí ke Staroměstskému orloji, jiný časoměr v Praze tiše odměřuje čas bez potlesku a bez zbytečného humbuku.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě
                   

Když se řekne pražský orloj, většině lidí naskočí Staroměstské náměstí a davy turistů. Jenže jen málokdo ví, že o pár ulic dál, na rohu Jungmannovy ulice a Národní třídy, najdete jeho neméně povedeného bratříčka. Právě tam se totiž nachází méně okázalý, ale o to působivější secesní orloj v Paláci Adria. A je to opravdu jedinečný kousek, který bezpochyby patří k nejzajímavějším detailům meziválečné architektury v centru Prahy.

Nevšední krásu přivezli do Prahy Italové

Palác Adria vznikal v letech 1922 až 1925 jako sídlo italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà. A dokáže vás zaujmout na první pohled. Budova je totiž výraznou ukázkou rondokubismu, stylu, který kombinuje monumentalitu s bohatou dekorativností. Autory návrhu byli architekti Josef Zasche a Pavel Janák, tedy jména, která se zapsala do podoby moderní Prahy opravdu zásadně.

Čas jako součást architektury

Vše v tomhle paláci má svůj řád a účel. Není tedy náhoda, že se nad vstupem do pasáže spojující Jungmannovu ulici s Národní třídou nachází orloj, který není jen nějakou mechanickou atrakcí, ale doslova výtvarným symbolem času. Nečekejte ovšem pohybující se figurky ani odbíjení hodin. Jde o sochařsky pojatý ciferník doplněný zdobnými motivy měsíčních fází a znamení zvěrokruhu. Nijak nevyčnívá, je velmi citlivě zasazený přímo do fasády domu. A právě jeho nenápadnost je důvodem, proč ho mnoho lidí přehlédne. Zato si ho ale díky tomu můžete užít v klidu, bez davů a vtíravých fotoaparátů zvídavých turistů.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Sochy, které vyprávějí

Výzdobu orloje tvoří plastiky Dne a Noci, Slunce a Měsíce a dvanáct znamení zvěrokruhu. Odlitky jednotlivých děl vytvořil sochař František Anýž, jehož práce dodává celému dílu jemnost i symbolickou hloubku. Orloj tak v jeho pojetí funguje jako tichý dialog mezi architekturou, uměním a plynutím času.

A k jeho obdivování je třeba jen málo. Stačí projít pasáží, zvednout hlavu a na okamžik se oprostit od ruchu Národní třídy.

Kolik dalších podobných pokladů v Praze míjíme každý den, aniž bychom jim věnovali pozornost?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články