Kolik kalendářů se na světě používá? Čína a Etiopie mají úplně jiné, než používá většina Evropy

Kalendář nám pomáhá strukturovat každodenní život. Kdybychom neměli kalendáře, naše společnost by měla problém fungovat. Jak bychom věděli, kdy jsou volby? Jak bychom věděli, kdy jít do nemocnice na operaci? Kdy mají přátelé narozeniny? Podle emeritního docenta fyziky a astronomie na Aarhus University v Dánsku Leifa Kahla kalendář vznikl, když člověk přešel od loveckých a sběračských společností k rolnickým. Lidé potřebovali časový rozvrh pro péči o zemědělskou půdu a plodiny. A tak se objevily kalendáře.

Dny jako skládačka

Leif Kahl poukazuje na to, že výchozí bod většiny kalendářů je spojen s astronomií.  Některé kalendáře jsou založeny na Slunci, jiné na Měsíci a některé na obojím. Lunární kalendáře mají v průměru 29,5 dne v každém měsíci, protože se řídí rytmem měsíce. Proto má například islámský kalendářní rok pouze 354 dní, je tedy o 11 dní kratší než v našem vlastním kalendáři. Výročí se rok od roku přesouvají. 

iZdroj fotografie: Pixabay

V jiných zemích, jako je Čína, existuje „lunisolární kalendář“. Tedy kalendář, který bere v úvahu jak Měsíc, tak Slunce. Přestupný rok má 13 měsíců. Stonehenge je zase založen na pohybu Slunce a stal se základem pro většinu evropských kalendářů. Problém výroby kalendáře je ale ten, že musíte skloubit den, měsíc a rok, a ty do sebe bohužel dokonale nezapadají.

Kalendář díky papežovi

V roce 46 př. Kr. Julius Caesar představil juliánský kalendář, který se v posledních stoletích používal ve většině Evropy. Právě zde byl zaveden přestupný rok, aby se zohlednil roční posun. Problém byl podle Kahla v tom, že juliánský kalendář měl roční délku 365,25 dne, takže kolem roku 1580 došlo k posunu kalendáře asi o 10 dní. A to navzdory skutečnosti, že se to Julius Caesar pokusil vzít v úvahu zavedením přestupného roku. Juliánský kalendář dodnes používají některé pravoslavné církve.

V roce 1582 se však papež Řehoř XIII. rozhodl přejít na upravený juliánský kalendář, tzv. gregoriánský, kde má rok 365 dní a 366 dní v přestupném roce. Přestupný rok je v každém roce dělitelném 4. Roky dělitelné 100 jsou přestupné pouze, jsou-li dělitelné také 400. Měsíce nejsou vázány na měsíční fáze, ale mají pevně danou délku 30 a 31 dní. V únoru pak proměnlivě 28 nebo 29 dní. Gregoriánský kalendář je hlavním, celosvětově užívaným kalendářem.

Egyptský a perský kalendář

Kalendář, který se na některých místech Afriky používá dodnes – egyptský – je starý asi 5000 let. Egyptský kalendář má 12 měsíců po 30 dnech, týdny trvají 10 dní. Na konci roku se přidá dalších pět dní, takže rok má přesně 365 dní. Například v Etiopii, která používá egyptský kalendář, se nebere v úvahu čtvrtden, který každý rok chybí. Roční období se proto v kalendáři pomalu mění.

iZdroj fotografie: Pixabay

Írán a Afghánistán používají perský kalendář. Od mnoha jiných kalendářů se liší tím, že nemá zvláštní pravidla, ale místo toho je určován astronomickými pozorováními. Po celém světě existuje nepřeberné množství různých kalendářů. Vznikly vývojem rozličných společností a kultur a odlišným přístupem protestantské a katolické církve.

Jak často používáte klasický papírový kalendář?

Zdroj: Forskning, TimeAndDate