Legendární kód Enigmy: Rozluštění sofistikovaného systému zachránilo miliony životů

Důležitost kvalitní šifry se může projevit jako klíčový faktor mezi vítězstvím a porážkou během válečných konfliktů. Příkladem takové šifry je slavná Enigma, jejíž dekódování představovalo jednu z klíčových událostí druhé světové války. 

Kód Enigmy 

Enigma byla vynalezena v roce 1918 německým vědcem Arthur Scherbiusem, původem z Frankfurtu. Již tehdy byla představována jako zařízení schopné šifrovat zprávy způsobem, který považovali za nerozluštitelný. Scherbius si nechal patentovat Enigmu ve dvacátých letech a původně ji používali civilisté, ale během druhé světové války se stala klíčovým nástrojem německé armády pro šifrovanou komunikaci. Enigma vypadala jako psací stroj a její šifrovací princip spočíval v nahrazování písmen abecedy, podobně jako u Vigenérové šifry. Šifrovací stroj obsahoval rotory, které se po stisknutí daného písmene v zprávě pootočily. Počet a nastavení rotorů ovlivňovalo šifrování, přičemž odesílatel a příjemce museli mít Enigmu nastavenou stejně. 

Sofistikovaný systém

Vojenské Enigmy měly tři nebo čtyři rotory a nabízely miliony možností posunu abecedy. I přesto se však tato vynikající šifra podařila prolomit. Polské, později francouzské a britské rozvědky začaly angažovat křížovkáře, šachisty, hudebníky a matematiky k pokusům o prolomení legendárního kódu Enigmy. Německé chyby v komunikaci jim navíc práci usnadňovaly. Poláci vytušili, že prvních šest písmen zprávy poslaných Enigmou tvoří klíč k dešifrování, a zpráva sama začíná sedmým písmenem. Tuto znalost využívali již v třicátých letech. Každodenně se klíč měnil o půlnoci, a tak věděli, že nové nastavení nesmí být shodné s předchozím. Postupně tak bylo možné vyloučit mnoho možných nastavení stroje. 

Pokusy o dešifrování

Enigma také nikdy nešifrovala písmeno jako samo sebe, což dále snižovalo počet možných kombinací. Britské luštitelské ústředí, známé jako Bletchley Park, hrálo klíčovou roli při prolomení Enigmy. Jedním z členů, Alan Turing, matematik pracující v Bletchley Parku, se stal právě díky Enigmě vynikajícím luštitelským specialistou. Spojencům se navíc podařilo získat důležité dokumenty ze zajatých německých ponorek, což dále přispělo k prolomení šifry. Díky úsilí stovek lidí a podpoře prvních elektromechanických počítačů se spojencům podařilo číst německé šifrované zprávy. Během bitvy o Atlantik tak mohli anticipovat pohyby německých ponorek, aniž by jejich nepřátelé něco tušili. 

iZdroj fotografie: ArnoldReinhold / Creative Commons / CC BY-SA

Rozluštění zachránilo miliony životů

Informace z Enigmy hrály klíčovou roli i při zmaření ofenziv maršála Rommela v severní Africe, kde spojenci vždy přesně věděli, kam útočí. Díky tomu byly zachráněny miliony lidí. Osud samotného Turinga však byl tragický. Kvůli své homosexualitě byl v Británii odsouzen a podstoupil léčbu estrogeny. Zemřel v roce 1954 na otravu kyanidem, ačkoliv existují spekulace, že mohl být odstraněn tajnými službami kvůli svým znalostem. V roce 2009 obdržel Turing omluvu od britské vlády za nespravedlivé zacházení. Turingova cena, udělovaná od roku 1966, představuje jakousi Nobelovu cenu pro informatiky, a dnes je sponzorována společností Google částkou čtvrt milionu dolarů ročně.