V dnešní době odkazujeme na Skandinávce z doby vikingů jako na jednotnou skupinu. Lidé takto známí ale rozhodně nebyli tak homogenní, jak máme zafixováno.
Obecně totiž existovali vikingové norští, dánští a švédští. Ti z Islandu nemají vlastní skupinu, protože šlo původem o Nory. Kromě toho existují další faktory, které hrají roli při diskusi o tomto tématu. Zaprvé nemáme příliš zdrojů týkajících se jejich prvních nájezdných výprav. Psaných záznamů popisujících rané doby vikingů je buď málo, nebo se nezachovaly vůbec. Pokud samozřejmě vůbec nějaké existovaly.
Celková roztříštěnost skupin
Vikingové ostatně nebyli ani rozdělení do států. Je proto výrazně obtížné určit, který kmen pocházel původně z které oblasti. Kmeny a hrabství spolu byly v neustálých válkách, tudíž je nelehké sledovat, kdo koho vlastnil či kdo koho okupoval. Víme, že spolu mluvili jedním jazykem, nicméně budou existovat geografické rozdíly. Například hory mezi Norskem a Švédskem a také voda mezi Dánskem a norskými zeměmi.
Lze oprávněné předpokládat, že vikingové měli prominentní kulturu, která byla regionálně rozdělená. Dánští vikingové (Dánové), byli ze všech skupin politicky nejvíce organizovaní. Proto hrál dánský král při vikinských invazích větší roli než panovníci norských a švédských kmenů. Dánové byli ze seveřanů nejsilnější jak v politickém, tak i ve vojenském ohledu. Také jako první konvertovali ke křesťanství, skoro všichni na konci 9. století.
Výpravy a plenění na západě
Dánští vikingové se také chtěli vypravit na západ pro kořist. Jejich pozornost se upírala hlavně na Francii, Anglii a středomořské oblasti tehdejšího světa. Právě Dánové byli těmi originálními vikingy. Nejvíce nájezdů přišlo z Dánska, jižního Norska a Švédska. Konkrétně z průlivů Kattegatu a Skagerraku. Norští vikingové byli naprosto šílení válečníci posedlí bojem. Prakticky všichni, kteří používali v boji sekeru, pocházeli z Norska.
Aspoň to tedy naznačují veškeré dosavadní archeologické nálezy. Norové byli nejlepší ve stavbě člunů a také se jednalo o špičkové námořníky. Po nějakou dobu zůstali pohany, ačkoli ne tak dlouho jako Švédi. Podle dochovaných záznamů byli Norové ze všech vikinských skupin těmi nejstatečnějšími. Byli největšími průkopníky a objeviteli, kteří se plavili do Ameriky, na Island i do Grónska.
Poslední skupina směřující na východ
Tou byli Švédové známí také jako Varjagové, kteří zůstali věrní svým původním pohanským kultům nejdéle ze všech, konkrétně až do 12. století. Podnikli mnoho výprav za účelem průzkumu a drancování nových území, hlavně podél řek Volhy a Dněpru. Jejich výpravy šly odlišným směrem než ty dánské či norské, a to na východ. Byli vynikající objevitelé a obchodníci, ovšem ne tak násilní jako ostatní skupiny vikingů.
Jejich hlavním cílem bylo obchodování, nebo si to aspoň badatelé myslí. Celkově vzato ustanovili obchodní cesty na Středním východě a také kolem Černého moře. Jejich první cesta například vedla po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchov do Ilmeňského jezera. Po cestě si nejen budovali základny, ale využívali také městské pevnosti. Později vybírali od místních obyvatel tribut v naturáliích, který pak použili v dalším obchodě.
Který snímek zahrnující vikingy máte nejraději a proč?
Zdroj: AboutHistory
Technika
|
PŘEČTENÍ: 13212
