Mytologie nejprve vysvětluje vznik Říma, poté však postupně převzalo hlavní roli náboženství. Díky bohům mohli Římané manipulovat s poddanými.
Náboženství má velký vliv i v dnešní době, s minulostí se to však nedá srovnávat. Bohové ovlivňovali téměř každé lidské rozhodnutí, byli spásou pro bloudící, ale i zkázou pro ty, co je odmítali přijmout. Zpočátku polyteistický Řím se po rozmachu křesťanství stal monoteistickým, ale princip zůstal stejný.
Počátky římského království
Již samotný vznik Říma je zabalen do mytologického příběhu o bratrech Romulovi a Removi. Matka chlapců byla vyhnána jejich strýcem, který se zmocnil trůnu raného městského státu po smrti jejich děda, a byla nucena zanechat svá dvojčata v divočině. Přesto bratři přežili díky vlčici, která je adoptovala a kojila, čímž jim zachránila život. Když bratři dospěli, byli schopni získat zpět své právoplatné dědictví, ale začali se hádat o to, jak by měly být postaveny městské hradby. Spory vyvrcholily bratrovraždou a vlády se ujal Romulus.
Počátky království byly poznamenány četnými událostmi, z nichž jednou bylo přijetí helénské kultury, tradic a božstev, která byla převyprávěna pro římské potřeby. Generálové, kteří se snažili pojistit si svá vítězství, často stavěli chrámy zasvěcené bohům, aby získali jejich přízeň, a podle tradice bohům darovali polovinu své válečné kořisti.
Benevolentní přístup Říma
Když Řím dobyl některé území s vlastní mytologií a náboženstvím, umožnili mu Římané pokračovat v uctívání podle jeho tradic, čímž si zajistili loajalitu poddaných. Přesto po nich vyžadovali stavbu panteonů a kultů zasvěcených římským bohům. To vedlo k tomu, že jste mohli v každém koutě Starého světa narazit na sochy a chrámy.
Modlitby byly považovány za nejběžnější způsob uctívání. Bohům se také darovaly oběti v mnoha podobách. Od ovoce a zeleniny spolu s vodou a vínem přes zvířecí oběti určité barvy a druhu určitým bohům až po velmi vzácné případy lidských obětí, které byly prováděny jako forma trestu národům, jež se vzbouřily nebo proti Římanům bojovaly.
Křesťanství v Římské říši
S generálem Juliem Caesarem vznikl nový kult. Císařský kult začal uctíváním a zbožštěním zesnulých římských vůdců, stejně jako princů nebo prvních a nejpřednějších občanů. V den jejich úspěchů jim byla vzdávána pocta. Poté, co propukl v roce 64 velký požár Říma, začali být křesťané pronásledováni. Vina na ně byla svedena přes absenci důkazů. Vyznavači tohoto náboženství byli odsouzeni bez soudu, což často vedlo k tomu, že byli popraveni nebo uvrženi do gladiátorských arén.
This day in 64 AD: The Great Fire of Rome began.
Zveřejnil(a) Pat Moore dne Pondělí 18. července 2016
Křesťanství však našlo své následovníky, rychle se rozšířilo do všech koutů říše a postaralo se o odstranění kultů a chrámů. Politika, ekonomika a samotná armáda se natolik s náboženstvím propletly, že se křesťanství stalo společným základem pro všechny aspekty života a zahájilo éru monoteismu.
Kdo podle vás může za velký požár Říma?