Jak se venkovský chlapec stal klíčovou postavou při rozpoutání 1. světové války

Když 28. června 1914 jen malý kousek od studenta Gavrilo Principa zastavil automobil, ve kterém seděl nástupce rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d‘Este s manželkou Žofií, rozhodl se mladík k dramatickému činu. Vytáhl pistoli a oba zasáhl. Sofie zemřela hned, její manžel o půl hodiny později. Tento čin se stal záminkou k útoku monarchie na Srbsko, protože Princip patřil mezi srbské nacionalisty, a nakonec k rozpoutání první světové války. Otázkou ale je, co k činu mladého muže vlastně vedlo.

Na válku se velmoci delší čas připravovaly

Na začátek je dobré říci, že atentát nebyl důvodem, proč světový konflikt vypukl, ale jen dobrou záminkou. K válce se světové mocnosti chystaly již delší dobu, takže jen využily příležitosti. Hlavně Německo doufalo ve změnu postavení v rámci velmocí. Každopádně důvodem atentátu na následníka trůnu byl nacionalismus smíchaný s levicovými názory, který byl na začátku 20. století na Balkánském poloostrově, hlavně na území budoucí Jugoslávie, velmi silný.

Zdejší území bylo dlouhá léta pod nadvládou Osmanské říše. Ovšem jak postupně slábla a prohrávala různé konflikty, hlavně ty s Ruskem, začalo se bouřit i místní obyvatelstvo a nakonec se mu podařilo se osvobodit. Třeba Srbsko získalo roku 1878 nezávislost. Po vlastním státě toužila i naprostá většina obyvatel Bosny, jenže tu pod svou správu nakonec získala Rakousko-uherská monarchie. Bylo tedy zaděláno na výbušnou situaci.

Anexe Bosny se mnohým nelíbila

Gavrilo Princip pocházel z chudé rodiny bosenských Srbů. Dostal se na studia, kde se projevil jako nadaný žák. Během studia se setkal s radikálními nacionalistickými názory, které se tehdy často mísily s levicovou ideologií. Nikdy se nesmířil s anexí Bosny ze strany monarchie v roce 1908. V roce 1911 se stal členem organizace Mladá Bosna, která usilovala o sjednocení Bosny se Srbskem a vznik velkého státu jihoslovanských národů.

iZdroj fotografie: Public Domain

V roce 1912 se účastnil protirakouských demonstrací. O rok později bylo v Bosně vyhlášeno stanné právo a mnozí nacionalisté se ještě více zatvrdili. Když se Gavrilo a dva jeho přátelé na jaře 1914 dozvěděli o chystané návštěvě následníka trůnu, rozhodli se k akci. Sehnali si zbraně a granáty a 28. června vyčkávali. Kolem prvního atentátníka auto projelo bez povšimnutí, protože zpanikařil. Druhý, Nedeljko Čabrinović, neúspěšně použil bombu a byl zatčen.

Po cestě z radnice zastavil automobil s následníkem trůnu nedaleko Gavrila náhodou, nešlo tedy o žádný propracovaný plán. Mladík nezaváhal, vytáhl pistoli a trefil jak Františka Ferdinanda, tak jeho manželku. Oba zraněním podlehli. Po zatčení byl souzen, ale jako neplnoletý nemohl být odsouzen k trestu smrti. Skončil ve vězení v Terezíně, kde v roce 1918 zemřel na tuberkulózu. Nejspíš si nikdy nedokázal představit, co jeho čin motivovaný snahou o nezávislost jeho vlasti nakonec rozpoutá.

Zdroj: History