Pyramidy mohou být podle nových výpočtů mnohem starší. Italský vědec přepisuje učebnice dějepisu

Egyptské pyramidy patří k největším záhadám lidské historie, které fascinují vědce i laiky už po staletí. Nová teorie italského inženýra však nyní tvrdí, že všechno, co jsme se o jejich vzniku učili ve škole, může být špatně. Podle jeho výpočtů totiž slavná Velká pyramida nestojí v poušti „jen“ několik tisíc let, ale možná desítky tisíc. Odborníci nicméně zůstávají spíše skeptičtí a upozorňují na zásadní problémy celé hypotézy.

Pyramidy mohou být staré desítky tisíc let 

S myšlenkou přišel inženýr Alberto Donini, který se na pyramidy nepodíval očima archeologa, ale matematika. Zaměřil se především na stopy zvětrávání kamene a pokusil se podle nich určit skutečné stáří stavby. Vycházel přitom z předpokladu, že pyramidy byly původně pokryté hladkým vápencovým obkladem, který se během staletí ztratil. „Je tedy pravděpodobné, že faraon pyramidu pouze opravil a přivlastnil si její autorství,“ uvádí ve své práci. Podle jeho modelu by tak stavba mohla pocházet až z období dávno před vznikem starověkého Egypta.

Nové výpočty brzy vyvolaly obrovský rozruch hlavně mezi fanoušky záhad a alternativní historie. Pokud by měly být správné, znamenalo by to existenci neznámé vyspělé civilizace v době, kdy se po Evropě pohybovali lovci mamutů. Jenže právě zde podle odborníků začínají problémy. Donini totiž počítá s tím, že eroze kamene probíhala po tisíciletí stále stejně, což podle klimatologů jednoduše neodpovídá realitě.

Archeologové s novými výpočty nesouhlasí 

Dnešní Egypt je sice suchou pouští, ale v dávné minulosti vypadal úplně jinak. Sahara bývala zelenější a mnohem vlhčí, což by výrazně urychlilo rozpad kamene. Některé části pyramid byly navíc dlouhá staletí zasypané pískem a chráněné před větrem. Své sehrála i moderní doba – znečištěné ovzduší a miliony turistů urychlily poškozování kamene více než celé předchozí věky. 

Archeologové navíc disponují mnohem přesnějšími metodami datování. V maltě mezi kameny se našly organické zbytky, například uhlíky či semena, které lze analyzovat radiokarbonovou metodou. Výsledky opakovaně ukazují na období kolem roku 2600 před naším letopočtem, tedy dobu vlády faraona Chufua. „Historie do sebe zapadá jako skládačka,“ připomínají egyptologové, kteří upozorňují i na návaznost vývoje egyptských staveb od jednoduchých hrobek až po monumentální pyramidy.