První republika patřila až do nástupu komunismu mezi nejbohatší země Evropy. Komunisté však veškerý vývoj zastavili. Podaří se nám ještě někdy získat zašlou slávu?
Věděli jste, že Československo bylo v době první republiky jednou z nejbohatších zemí světa? První republika si svou pozici dokonce dokázala udržet i během velké hospodářské krize ve 30. letech a během druhé světové války. Úpadek HDP přepočteného na jednoho obyvatele tak nastal až s příchodem komunismu a vzpamatováváme se z něj ještě dnes.
Bohatá první republika
Přehledné srovnání ukazatelů HDP jednotlivých států na jednoho obyvatele přichystal youtubový kanál VGraphs. Někoho možná překvapí, že bývalá první republika v tomto srovnání vyšla poměrně dobře. Československu se dařilo především ve 20. letech minulého století, kdy se každoročně umisťovalo na 11. až 15. příčce nejbohatších zemí Evropy. V roce 1926 se dokonce vyšplhalo i do první dvacítky nejbohatších zemí světa. První skluz přišel s velkou hospodářskou krizí v roce 1929, která však negativně ovlivnila téměř celý svět.
Silný průmysl
K silnému ukazateli HDP na jednoho obyvatele v té době přispíval především těžký průmysl, který se více koncentroval v české části tehdejší republiky, zatímco Slovensko a Podkarpatská Rus byly spíše zemědělsky zaměřené. Dá se tedy říct, že české země v té době táhly celkový HDP nahoru. Významně tomu přispíval zbrojní průmysl, který byl v Česku značně vyspělý a rozvinutý.
Zapomenout ovšem nesmíme ani na Tomáše Baťu, který svým slavným obuvnickým průmyslem také značně přispíval ke státnímu bohatství. Zároveň se jednalo o průmysly, které fungovaly i ve chvíli, kdy první republika zanikla počátkem druhé světové války. V té době hrála významnou ekonomickou roli také tiskárna Steinbrener, která měla sklady po celém světě a vydávala desítky milionů knih ročně.
Nástup komunismu
Ukazatel HDP se po konci války začal opět pomalu zvedat. Šlo to však mnohem pomaleji a moc mu neprospívala politická nestabilita a nástup komunismu. Komunistický převrat znamenal naprostou reformu ekonomiky a centrálního plánování. Došlo k zestátnění všech velkých firem, které přispívaly k národnímu bohatství. Na počátku 50. let došlo k zásadní měnové reformě, která znehodnotila velké množství úspor.
Nejhorší období pak pro Československo představovala 70. a 80. léta, kdy veškerý průmysl v podstatě stagnoval. Vyrábělo se pouze tak, aby se plnily plány, ale nikdo neřešil efektivitu výroby nebo její inovace. Po sametové revoluci a divokých 90. letech se však začal ukazatel HDP opět pozvolna zvedat. Otázkou však zůstává, zda ještě někdy dosáhneme bohatství, které měla první republika.