Konspiracím nutně nevěří jen hloupí lidé. Psychologové vysvětlují, proč je víra v ně normální a kdy může člověka zachránit

Konspirační teorie nejsou v lidské společnosti ničím novým, nicméně v posledních letech se jejich počet výrazně zvýšil. Nikoho nejspíše nepřekvapí, že většina těch nových souvisí s pandemií onemocnění covid-19. Aby vysvětlili příčiny jejich vzniku a důvody, proč jsou tyto teorie ve společnosti přijímány, provedli vědci celou řadu studií. Závěry, k nimž došli, mohou být pro někoho překvapivé – konspiracím věří i vzdělaní a inteligentní lidé.  

Víra v konspirační teorie je evolučně výhodná

Na základě zjištění odborníků věří v nějakou konspirační teorii takřka každý z vás. Je tomu především proto, že konspirace se ukázaly jako evolučně výhodné. Lidé vykazující vyšší míru pochybností a nedůvěry ve své okolí zpravidla učinili taková opatření, která je v případě nějaké nepravděpodobné události ochránila (jistým způsobem své okolí pochopili a měli možnost promyslet reakci). Zatímco ostatní se museli plně potýkat s následky této události.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dalším důvodem, proč někteří v konspirační teorie věří, je určitá rigidita v jejich názorech. Lidé jen neradi mění ty názory, jež přijmou za své. Je to z toho důvodu, že pokud změní pohled na jednu věc, budou muset poupravit svůj názor i na všechny oblasti, které na tu první navazují. Tato osobní krize a nejistota, v níž se bez varování ocitnou, je pro mnohé ničivá. Slepá víra (nejen) v konspirační teorie je rovněž energeticky výhodná.

Kritické uvažování a promýšlení skutečností do důsledků je psychicky i energeticky často velmi vyčerpávající. Odborníci zdůrazňují i fakt, že nepromýšlení věcí do důsledků je normální i mimo oblast konspiračních teorií. Lidé se totiž rozhodují s jakými názory a představami se jim bude pohodlně žít. Na základě této volby mohou či nemusí určitý jev analyzovat hlouběji. Svoji roli samozřejmě hrají i informace a znalosti, k nimž mají přístup.

Předpoklady pro víru v konspirační teorie

Studie zkoumaly rovněž obecné a osobnostní předpoklady pro vznik a šíření konspiračních teorií. Z těch obecných se jedná zejména o způsob fungování země, v níž jedinec žije. Státy, které vykazují prvky nefunkční liberální demokracie, vysokou míru korupce a nezaměstnanosti, jsou ke vzniku konspirací výrazně náchylnější. Lidé zde nabývají dojmu, že je jim konstantně a systematicky lháno. V rámci snahy získat nad situací kontrolu vytvářejí konspirační teorie.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mezi osobnostní předpoklady náleží nízká úroveň kritického myšlení, touha potvrdit si svoji jedinečnost, pocit intelektuální nadřazenosti většině a v neposlední řadě již zmiňovaná potřeba kontroly a neschopnost žít v nejistotě. V souvislosti s onemocněním covid-19 jsou nejrozšířenějšími konspiracemi informace o čipování prostřednictvím aplikace vakcíny, změna DNA jedince po očkování či představa, že covid-19 je vyvolaný působením sítí 5G.

Podle vědců je tato reakce části společnosti na nastalou krizi (nejistotu) zcela normální. Lidé se jednoduše snaží pochopit vzniklé škody a vyrovnat se s nimi. To lze podstatně lépe, pokud jim porozumí (byť prostřednictvím konspirační teorie). Poté se proti nim budou moci bránit. Proti šíření potenciálně škodlivých konspirací mohou efektivně fungovat zájmové spolky a sdružení. Ty by měly své členy vyzývat k zamyšlení a vést je správným směrem.  

Jakou konspirační teorii považujete za nejabsurdnější?

Zdroj: ScienceFocus