Díky své nemoci přežila pád z výšky přes 10 kilometrů: Nechtěný světový rekord jugoslávské letušky nad severními Čechami

Na začátku 70. let měla Vesna Vulovičová, Jugoslávka srbského původu, jeden velký sen. Chtěla se stát letuškou. Málem se jí to nepovedlo, protože měla nízký tlak. Nakonec ale uspěla. Po osmi měsících práce u aerolinek JAT se jí doslova obrátil život vzhůru nohama. Nasedla do letu, na který zaútočili teroristé. Byla jedinou přeživší osobou nehody u Srbské Kamenice v severních Čechách. A to i díky svému onemocnění.

Útočníky nikdy nezatkli

Osudný den 26. ledna 1972 sloužila jako letuška na lince JAT 367 ze Stockholmu do Bělehradu. Původně ani neměla letět, protože si její jméno spletli s někým jiným, ale cesty se velmi ráda účastnila. Netušila, že si letoun za cíl svého útoku vyberou chorvatští nacionalisté. V té době útočili na řadu jugoslávských cílů a útok se přisuzuje jim – přihlásili se k němu, ale útočníci nebyli nikdy zatčeni.

Na palubě bylo 28 cestujících a členů posádky. Ještě někde nad Německem explodovala v letadle nálož v zavazadle a velmi ho poškodila. Většina lidí měla být z letadla doslova vysáta. Vesna měla štěstí. Nacházela se v zadní části letadla, kde ji měl zaklínit těžký vozík. I tak trosky padaly z výšky 10 160 metrů. Druhým štěstím letušky bylo, že se část letadla smýkla po napadaném sněhu, což náraz do jisté míry zbrzdilo. Podle lékařů jí díky jejímu nízkému tlaku při nárazu neexplodovalo srdce.

Bezvládné tělo stále žijící Vesny našel Bruno Honke. I to bylo jejím dalším štěstím, protože býval zdravotníkem a věděl, jak se o těžce zraněné postarat. Vesna byla nakonec v bezvědomí převezena do nemocnice v Praze. Ležela téměř měsíc v kómatu. Měla zlomené obě nohy, obratle i pánev a další vážná zranění. Na samotnou havárii si nepamatovala, paměť se jí vracela jen pomalu. Nakonec byla převezena do Bělehradu. Letecky, cesty letadlem se nebála. Během 16 měsíců se zcela zotavila.

Zapsána do Guinnessovy knihy rekordů

Vesna se stala celosvětově známou osobností, protože pád z takové výšky nikdo nikdy nepřežil. Mohla se honosit titulem čestné občanky Srbské Kamenice a v roce 1985 byla oficiálně zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako člověk, který přežil pád z nejvyšší výšky. Galavečera v Londýně na její počest se zúčastnil i její oblíbený zpěvák Paul McCartney. Pokračovala v práci u aerolinek JAT, ovšem v kanceláři. Vrátit se k práci letušky jí nikdy nedovolili.

Zde pracovala do začátku 90. let. Když se zapojila do protestů proti srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi, o práci přišla. Propaganda se ji snažila očernit. Přišla dokonce s teorií, že stroj sestřelilo československé letectvo. Během života se tím, že jako jediná přežila, velice trápila. Rozpadl se jí rodinný život, údajně i kvůli tomu, že kouřila jednu cigaretu za druhou. Na veřejnosti se objevila ještě v roce 2000 při protestech, které svrhly Miloševiče. Později se stáhla do ústraní. Zemřela v roce 2016 ve věku 66 let.