Cesta do vesmíru za cenu týrání: Ani Lajka to neměla lehké a nebyla první ani poslední, kdo přinesl oběť

Cesty člověka do vesmíru byly riskantní a nikdo netušil, co ho tam čeká. Sovětští i američtí vědci proto nejprve poslali zvířata – od much přes psy až po opice.

Zdroj fotografie: NASA

Když se v roce 1961 dostal Jurij Gagarin do vesmíru a po něm i další astronauti, celé lidstvo to považovalo za velký mezník historie. Cesty do vesmíru byly nesmírně riskantní a nikdo nevěděl, jaký budou mít na lidský organismus vliv. Proto se to vědci snažili zjistit za pomoci zvířat posílaných do vesmíru mnohem dříve, než se tam vypravili lidé. Jejich osud ale nebyl moc šťastný, jen málokterému – včetně slavné feny Lajky – se podařilo cestu přežít.

Do vesmíru jako první putovaly mušky

První pokusy s vysíláním živočichů do vesmíru začaly již ve 40. letech a prvními pozemskými tvory na hranici vesmíru byly ovocné mušky. Do speciální kapsle namontované do rakety V-2 je v roce 1947 umístili američtí vědci, protože chtěli zjistit, jaký vliv bude mít kosmické záření na živý organismus. Mušky se dostaly do výšky 109 kilometrů a pouzdro s nimi se sneslo na padáku. Jelikož cestu přežily, vědci věděli, že mohou posílat složitější organizmy.

V USA se proto pustili do projektu Albert. Vybrali k němu šestici makaků. Jeden se utopil před startem, ve třech případech raketa explodovala a dalšímu se neotevřel padák návratového pouzdra. Poslední se v roce 1952 dostal do výšky 72 kilometrů ještě s myšími společníky. Zemřel dvě hodiny po přistání pravděpodobně na přehřátí. Nutno přiznat, že sovětské experimenty se psy byly mnohem úspěšnější a na zem se jich vrátilo více.

Zdroj fotografie: NASA / Public Domain

Sovětští vědci k suborbitálním letům poslali několik desítek psů a například pes jménem Brave absolvoval pět letů. Jsou zaznamenané i případy, kdy si sovětští vědci dokonce psa kosmonauta osvojili. Ovšem připravovali se na cestu psa, který by se dostal až na oběžnou dráhu. Sověti zvolili toulavé psy, jelikož věřili, že jsou dostatečně houževnatí, aby vydrželi stres za letu. A vybírali si fenky, protože zkonstruovali zařízení na vyměšování, ale jen pro feny.

Lajka zemřela přehřátím za několik hodin

K první cestě na oběžnou dráhu vybrali fenku jménem Lajka. Podstoupila trénink, kdy ji drželi ve stále menších klecích, aby si zvykla na stísněný prostor. Dostávala speciální stravu s vlákninou na zlepšení vyměšování. Na palubě družice Sputnik-2 se na oběžnou dráhu dostala 3. listopadu 1957, bez možnosti návratu. V družici selhala regulace teploty a po 5 až 7 hodinách fenka uhynula. O jejím osudu Sovětský svaz dlouhodobě mlžil a vybudoval kolem ní mýtus psa hrdiny. Až v roce 2002 Rusko přiznalo pravdu.

Na začátku 60. let se Američané rozhodli vyslat do vesmíru dva šimpanze Hama a Enose. Dokonce je naučili stisknout na povel páku, případně je trestali elektrickým výbojem do chodidla. Hamův let v roce 1961 proběhl dobře, Enosův nikoli, ale nakonec se vrátil a později letěl ještě jednou. Poznatky z programu pomohly naplánovat cestu Johna Glena. V pozdějších letech nakonec byly po protestech ochránců pokusné cesty zvířat do vesmíru zrušeny.