Perdikkás byl mocným regentem a uznávaným vojevůdcem. Ale nestačilo mu to. I v jeho případě se tak naplnilo rčení: Kdo chce víc, nemá nic.
Perdikkás byl generálem Alexandra Velikého, který se zúčastnil makedonského tažení proti Achaimenovské říši. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. se stal vrchním velitelem císařské armády a také regentem Alexandrova nevlastního bratra a intelektuálně postiženého nástupce Filipa Arridaea (Filipa III.). Perdikkovi to však bylo málo, on chtěl být králem, dopomoci mu k tomu měl sňatek s Kleopatrou a tělo Alexandra Velikého.
Kdo byl Perdikkás
Perdikkás byl jedním z generálů Alexandra Velikého, který se po Alexandrově předčasné smrti stal regentem Makedonské říše. Perdikkás se vyznamenal v Alexandrových taženích a po Alexandrově smrti vedl aristokratickou stranu, která podporovala nárok nenarozeného dítěte Roxany, vdovy po Alexandru Velikém, na nástupnictví. Alexandr totiž žádného žijícího potomka neměl. Vláda byla v mezičase svěřena regentům, kterými chtělo být hned několik vlivných mužů.
Po kompromisu, v jehož rámci bylo dohodnuto rozdělení regentských pravomocí, měl Perdikkás v Asii širokou autoritu jako nejvyšší generál. A brzy začal jednat, jako by se chtěl sám stát králem. Proti tomuto kroku se postavili regionální místodržitelé, Ptolemaios v Egyptě, Antigonos ve Frýgii a Perdikkovi regenští kolegové, Krateros a Antipater.
Příliš mocný regent
Na počátku roku 321 př. n. l. byla Perdikkova moc obrovská. Perdikkás, který čerstvě zvítězil v Kappadokii i proti vzbouřeným horským kmenům, měl nad královskou armádou zdánlivě nezpochybnitelnou kontrolu. Vítězství, kterých dosáhl, a kořist, již rozdělil mezi své muže, mu získaly respekt, důvěru i slávu.
Plný ambicí a sebedůvěry začal prosazovat své vlastní imperiální ambice. Toužil po trůnu. V průběhu roku 321 př. n. l. podnikali Perdikkás, jeho bratr Alcetas a spojenec Eumenes všechny nezbytné kroky, které by Perdikkovi časem umožnily usednout na trůn. Měli totiž skvěle vymyšlený plán.
Plán, jak se stát králem
V roce 321 př. n. l. se Perdikkovi naskytla možnost královského sňatku s Kleopatrou, jedinou plnohodnotnou sestrou Alexandra Velikého. Zpočátku se Perdikkás na radu svého bratra Alketase rozhodl nabídku odložit. Chtěli zabránit tomu, aby mezi mocnými úředníky v Evropě (Antipatrem a Kraterem) vzniklo podezření z regentových velkých královských ambicí dříve, než budou mít vše připraveno.
Perdikkás se v první řadě potřeboval rozvést s Niké, dcerou Antipatera, a také chtěl těsně po sňatku s Kleopatrou přivézt do Makedonie tělo Alexandra Velikého. Tělo však cestou ukradl Ptolemaios, což Perdikův plán značně zkomplikovalo.
Rychlý pád zářící hvězdy
V roce 322 př. n. l. Perdikkás dobyl Kappadokii a do funkce satrapy (provinčního správce) dosadil svého nejspolehlivějšího a nejschopnějšího podřízeného Eumena z Kardie. Bývalý správce Antigonos uprchl do Evropy, kde přesvědčil Antipatera a Kratera, že Perdikkás musí být zničen.
Perdikkás nechal Eumena, aby udržel Malou Asii proti Kraterovi a Antigonovi, sám vytáhl proti Ptolemaiovi v touze, mimo jiné, získat tělo Alexandra Velikého a dotáhnout tak svůj plán do konce. Ale když se mu nepodařilo překročit Nil a velká část vojska zahynula, obrátili se proti němu jeho vlastní vojáci a Perdikkás byl nakonec vzbouřenými důstojníky zavražděn.