Mnoho lidských objevů bylo učiněno díky odvážným vynálezcům, kteří nevěřili tvrzením, že něco není možné. Když ale nebylo, mohlo je to dokonce stát život.
Přelom 19. a 20. století byl dobou, kdy se s různými vynálezy doslova roztrhl pytel. Jedním z nich bylo i sestrojení letadel, která po tisíciletích lidského snění umožnila člověku vznést se. To ale v tehdejších podmínkách nebylo bez rizika, a proto se vynálezci snažili o sestrojení padáku, který by byl dostatečně lehký a schopný zachránit lidi i při seskoku z nižší výšky. Jedním z takových byl i krejčovský mistr Franz Reichelt narozený ve Štětí. Víra v jeho výtvor ho nakonec stála život.
Tehdejší padáky byly těžké a nemotorné
Ač z Čech, ovšem z německy mluvící rodiny, se Reichelt nakonec přestěhoval do Paříže. Zde si otevřel prosperující krejčovský podnik. Nezůstalo však jen u toho. Byl velkým fanouškem letectví a začal se zajímat o to, jak by piloti mohli bezpečně seskočit z letadel. Princip padáku byl v té době již dávno známý, ale problémem byla jejich velikost. Prostě se do letadel nevešly, navíc při seskoku z menší výšky se nestíhaly otevřít.
Již v roce 1910 měl krejčí, který využil znalostí svého řemesla, vyrobený prototyp padákového obleku, který se dal složit. Při seskoku se měl otevřít a člověka zachránit. O rok později Aéro-Club de France vypsal vysokou odměnu pro konstruktéra funkčního padáku, který neměl být těžší než 25 kilogramů. Reichelt ještě znásobil své úsilí a na vynálezu provedl několik úprav.
Svůj výtvor zkoušel na krejčovských figurínách. Dokonce s ním skočil sám. Měl štěstí, protože dopadl na balík sena, který jeho skok pochopitelně značně ztlumil. Ačkoli při pokusech dosahoval pochybných výsledků, byl přesvědčený, že jeho oblek je plně funkční. Domníval se, že potřebuje jen dostatečnou výšku, aby to dokázal. Začal proto usilovat o to, aby mohl ve svém obleku skočit z pařížské Eiffelovy věže.
Ve svůj oblek měl bezmeznou víru
Úřady se nejprve velmi zdráhaly, ale v roce 1912 mu nakonec pokus povolily. Uskutečnit se měl 4. února v 7:00 ráno. Je pochopitelné, že takový čin pod slavnou věž přilákal řadu zvědavců a médií včetně kameramanů, kteří měli vše zdokumentovat. Reichelt potřeboval asi hodinu a půl na přípravy, než byl připraven skočit z patra věže ve výšce 57 metrů. Sebevědomě odmítl jistící lana nebo trampolínu a se slovy „Brzy se sejdeme,“ se vrhl dolů.
Jeho oblek se otevřel jen částečně a pořízené záběry ukazují, jak se jeho tělo vysokou rychlostí řítí k zemi. Při dopadu na zmrzlý povrch si polámal řadu kostí a tekla mu krev. V zemi zůstal 15 centimetrů hluboký dolík. Lékaři konstatovali, že je mrtev. I když při pitvě zjistili, že příčinou jeho smrti měl být infarkt. Po tomto incidentu začaly být úřady velmi přísné a podobné experimenty z Eiffelovy věže nepovolovaly. To samozřejmě občasné hazardéry neodradilo.
Co podle vás bylo chybné na konstrukci padákového obleku?
Zdroj: ScienceDirect
Technika
|
PŘEČTENÍ: 13996
