Olympiáda v roce 1904: Sportovci podváděli, jezdili autem a užívali doping

Už 26. července nás čekají další olympijské hry ve Francii. Bude to přesně 120 let od chvíle, kdy se v Americe konaly jedny z nejzvláštnějších olympijských her v historii. Olympiáda v roce 1904 se té moderní podobala jen velmi vzdáleně a do historie se zapsala několika bizarními situacemi. Závodníci používali pochybný doping a téměř do cíle se nechali svézt autem.

Katastrofální olympiáda v roce 1904

Olympiáda v roce 1904 se konala v Americe. Jednalo se teprve o třetí ročník této mezinárodní sportovní akce a poprvé se konala na území USA. Dodnes se považuje za jednu z nejpodivnějších olympiád v historii. Hry se pořádaly celých pět měsíců a daly prostor hned několika podivuhodným vystoupením.

Olympiády se například zúčastnil jednonohý gymnasta George Eyser, který za své výkony vyhrál hned tři zlaté medaile. Hodně zvláštní byly také speciální hry, kterých se účastnili příslušníci rasových menšin, jako byli Eskymáci, indiáni a Filipínci. Ti mezi sebou soupeřili v imitaci etnických závodů, které zahrnovaly wrestling v blátě nebo šplh po mastné tyči. Nejzvláštnější však byl tehdejší maraton.

iZdroj fotografie: Unknown author / Creative Commons / CC BY-SA

Nejskandálnější maraton v dějinách

Po událostech, které maraton v roce 1904 doprovázely, byl dálkový běžecký závod na 42 kilometrů z olympijských her málem úplně vyřazen. Olympiáda v té době představovala luxusní záležitost a účast stála spoustu peněz. To představovalo problém především pro kubánského běžce Felixe Carvajala, který všechny své peníze prohrál v hazardu a do městečka St. Louis, kde se olympiáda konala, dojel stopem.

Na startovní čáru maratonu pak dorazil v obyčejné košili a dlouhých tmavých kalhotech, kterým těsně před vyběhnutím ustřihl nohavice. Neměl ani pořádné běžecké boty, takže celý závod absolvoval v botách na běžné nošení. Maraton byl odstartován ve tři hodiny odpoledne a venkovní teplota dosahovala až 35 stupňů. V těchto náročných podmínkách neměli běžci ani standardní přísun vody, takže mnoho z nich během závodu zkolabovalo.

iZdroj fotografie: Unknown author / Creative Commons / CC BY-SA

Podivuhodné případy

Například William Garcia, běžec z Kalifornie, se málem stal prvním člověkem, který na olympiádě zemřel na vyčerpání a dehydrataci. Naštěstí se do nemocnice dostal včas. Zato Felix Carvajal si navzdory svému nepohodlnému oblečení veld poměrně dobře. Udržoval si slušné tempo a náskok a skoro to vypadalo, že závod dokončí bez jakéhokoliv zádrhelu. Kvůli nedostatku tekutin však po cestě ukradl z auta, které parkovalo podél trasy, několik broskví a jablek, ze kterých se mu brzy udělalo nevolno. V tu chvíli se rozhodl, že si dá pauzu a na chvíli si zdřímne. Do cíle nakonec doběhl jako čtvrtý v pořadí.

Němka Dora Ratjenová vytvořila světový rekord a soutěžila i na olympiádě. Ve skutečnosti to ale byl muž

Dalším závodníkem, kterému se během závodu udělalo nevolno, byl Fred Lorz, který si však po 15 kilometrech stopnul kolem jedoucí auto, které ho dalších 18 kilometrů svezlo. Do cíle tak sice doběhl první, ale kvůli podvodu byl ze závodu diskvalifikován. Zajímavý průběh závodu měl také Thomas Hicks, favorit celého maratonu. Jeho tým ho během závodu dopoval vaječnými bílky a místo vody mu pouze vlhčili ústa. Když už dál nemohl, dali mu napít brandy. Před cílem už sotva pletl nohama, ale stejně doběhl jako první. Olympiáda v roce 1904 tak neměla o podivuhodné případy nouzi.