Olkusz si přezdívku stříbrné město nevymyslel. Pod jeho náměstím vedou žíly stříbrné rudy, král tam založil mincovnu

Olkusz u Krakova kdysi zbohatl na rudách se stříbrnou příměsí a razil královské trojáky. Do jeho hornické minulosti dnes sestoupíte přímo z hlavního náměstí.

Foto: MOs810 / Creative Commons / CC BY 4.0.

Rynek v Olkuszi působí na první pohled jako běžné maloměstské náměstí s kašnou, lavičkami a kavárnami. Pár metrů pod dlažbou ale leží sklepy někdejší radnice a bývalého Královského kvartálu. V nich město vystavuje to, co ho po staletí živilo: rudy olova a stříbra, modely šachet, důlní stroje i repliky hutnických pecí. Z Ostravy sem autem dojedete zhruba za hodinu a půl. Krakov je vzdálený asi 40 kilometrů. Přesto o Olkuszi slyšel jen málokdo z Čechů, kteří každý rok míří do Wieliczky nebo na Wawel. Proč tomu tak je a proč by se to mělo změnit, ukazuje příběh, který začíná ve 13. století.

Stříbrné město Olkusz: rudy, štoly a stovky šachet

Olkuszské olovo se v písemnostech objevuje už roku 1257. Bohatství ukryté pod povrchem nesla ruda zvaná galenit, tedy leštěnec olověný. Podle archeologa a historika Jerzyho Rośe obsahovala v okolí města až 70 % olova a až 1,5 % stříbra. Na první pohled drobná příměs, v praxi však dost na to, aby se z obyčejného hornického sídla stalo královské město.

Těžba rychle narážela na spodní vodu. Odpovědí byly odvodňovací štoly, které v 15. a 16. století dosáhly celkové délky přes 30 kilometrů. Roku 1547 na jejich postup osobně dohlížel král Zikmund II. August. V době největšího rozmachu mělo v okolí fungovat až 300 dolů na olověnou rudu.

Prosperita se otiskla do podoby města. Za Kazimíra Velikého dostal Olkusz kamenné hradby s patnácti baštami; uvnitř čtyřúhelného středověkého půdorysu přibývaly zděné domy zámožných měšťanů. Roku 1356 byl Olkusz vybrán do prestižního Soudu šesti měst a v roce 1363 tu krakovští radní vítali císaře Karla IV. Hornictví mělo i stinnou stránku. Podkopávání kolem kostelů vyvolávalo propady a statické potíže; augustiniánský kostel po sesuvu na počátku 19. století rozebrali.

Kolik stříbra se tu skutečně vytěžilo? Jediné spolehlivé souhrnné číslo dohledat nelze. Roś uvádí konkrétní rok 1550, kdy z olkuszských rud vzešlo zhruba 455 tun olova a 540 kilogramů stříbra. Pro celou slezsko-krakovskou oblast odborníci odhadují v 15. až 18. století roční zisk mezi 100 a 1 300 kilogramy stříbra.

Královská mincovna v Olkuszi a slavné trojáky

Od roku 1578 fungovala ve městě královská mincovna, první emise nesly letopočet 1579. Razila do roku 1601 a nejznámější ražbou se staly stříbrné trojáky, mince v hodnotě tří grošů, které dnes patří mezi vyhledávané kusy polských sbírek.

Surovinu dodávalo zčásti domácí stříbro z místní těžby a hutí, které panovník inkasoval prostřednictvím zvláštní dávky zvané olbora. Mincíři ale přetavovali i cizí mince, šperky a nádoby, protože místního kovu se trvale nedostávalo. Řetězec „ruda pod městem, mince v pokladně“ tak fungoval jen s pomocí dovezeného drahého kovu.

Samotné označení „stříbrné město“ (polsky srebrne miasto) má podle Rośe kořeny ve starší městské legendě a objevují se v něm motivy z díla Ignacyho Krasického z konce 18. století. Ustálené spojení „Olkusz, stříbrné město“ nejspíš zpopularizovala Janina Majewska, jejíž sbírka vyšla roku 1986. Celou Rośovu studii si lze přečíst v časopise Ilcusiana, který vydává místní knihovna.

Podzemní Olkusz pod náměstím: co uvidíte a kolik zaplatíte

Expozice Podzemní Olkusz sídlí na adrese Rynek 4 a vede návštěvníky sklepením bývalé radnice a Královského kvartálu. Trasa mapuje vývoj dolů od jednoduchých šachet po sofistikované odvodňovací systémy a vystavuje vzorky rud, důlní zařízení a repliky hutnických pecí. Překvapením je astronomická odbočka: replika astrolábu Marcina Bylicy, olkuszského rodáka, astronoma a astrologa, který působil na dvoře uherského krále Matyáše Korvína.

Praktické údaje podle oficiálního webu Podziemny Olkusz:

• Otevírací doba: úterý až neděle od 9:00 do 17:00, poslední vstup v 15:30, v pondělí zavřeno
• Individuální vstupné: plné zhruba 145 Kč, zlevněné asi 115 Kč
• Audioprůvodce: přibližně 60 Kč
• Skupina s průvodcem: zhruba 200 Kč plné, 175 Kč zlevněné
• Délka prohlídky: kolem 90 minut
• Parkování: zdarma u ulice Mickiewicza 18, vejdou se i autobusy

Podle nás jde o vyváženou cenu: za obnos, který ve Wieliczce sotva pokryje část vstupenky, dostanete hodinu a půl komorního výkladu bez davů a front.

Živá těžba už do Olkusze nepatří. Poslední velký důl Olkusz-Pomorzany, kde se dobývaly rudy zinku a olova, zastavil provoz na konci roku 2020 kvůli vyčerpaným a stále méně kvalitním zásobám. Mezi lety 1974 a 2020 odtud vyvezli 92,3 milionu tun rudy. Formální likvidaci firma ZGH Bolesław uzavřela 31. prosince 2025.

Olkusz, Kutná Hora a Wieliczka: tři hornické příběhy v jednom srovnání

Nabízí se paralela s Kutnou Horou. Ta je ovšem výrazně slavnější: podle Národního památkového ústavu se tamní dějiny od konce 13. století pojí s dobýváním stříbrné rudy, Václav II. roku 1300 vydal horní zákoník Ius regale montanorum a město figuruje od roku 1995 na seznamu UNESCO. Olkusz nabízí menší, intimnější verzi podobného vyprávění.

	Olkusz	Kutná Hora	Wieliczka
Hlavní surovina	olověná ruda se stříbrem	stříbrná ruda	sůl
Mincovna	1578/1579 až 1601	od roku 1300	ne
Rozsah podzemí pro veřejnost	sklepy pod náměstím	historické doly a štoly	přes 240 km chodeb, 2 350 komor
UNESCO	ne	od 1995	od 1978
Návštěvnost	komorní	vysoká	masová

Wieliczka a Krakov fungují jako magnety, kterým se nevyhnete. Olkusz se k nim hodí jako doplněk pro cestovatele, kterého po zástupech turistů láká regionální příběh o kovech, panovnících a středověké prosperitě.

Výlet do Olkusze z Ostravy i z Krakova: bazilika, hrad a polská poušť

Z Ostravy je to po silnici zhruba 133 kilometrů, tedy asi hodina a půl za volantem. Bez auta počítejte s kombinací vlaku a autobusu přes Bohumín a Trzebinii, která zabere kolem čtyř hodin. Z Krakova a Katovic jezdí regionální spoje, konkrétní odjezdy ale vždy ověřte v aktuálním jízdním řádu.

Jako jednodenní výlet z Krakova Olkusz zvládnete pohodlně. Přespat se vyplatí, pokud chcete stihnout i okolí:

• Bazilika sv. Ondřeje (30 až 45 minut): gotické jádro, pozdně renesanční varhany Hanse Hummela, křtitelnice odlitá z olkuszského olova a zhruba 1,5 metru vysoký stříbrný Havířský kříž. Hmatatelnější doklad hornické slávy ve městě nenajdete.
• Hrad Rabsztyn (60 až 90 minut): obnovená zřícenina s vyhlídkovou věží. Vstupné ve všední dny přibližně 115 Kč plné a 85 Kč zlevněné, o víkendu asi 145 a 105 Kč. Od dubna do října je v ceně i skanzenová Chata Kocjana.
• Błędowská poušť (1 až 2 hodiny): písečná plocha, která v Evropě nemá mnoho obdob. Nejlepší výhledy nabízejí body Dąbrówka, Czubatka a Róża Wiatrów, dojedete po silnici DK94 nebo autobusem z Olkusze směrem na Klucze a Chechło.

Křtitelnice v bazilice sv. Ondřeje vznikla ze stejného kovu, který po staletí vynášeli havíři ze šachet pod městem. Kdo ji uvidí po prohlídce podzemí, pochopí, že olkuszský příběh se nedá oddělit od toho, co leží pod nohama.