Tady zvoní zvony vzhůru nohama a zvonící se pořádně nadřou. Česko má unikát, který jezdí obdivovat celý svět

Příběh o jejich obrácení sahá až do dob náboženských sporů a dodnes zní Českým rájem jako připomínka dávné vzdorovitosti.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě
                   

Když se svatý Václav, Jan Křtitel a Jiří rozezní, jejich hlas je slyšet až k oblíbenému hradu Trosky. Kovové kolosy se rozhoupou téměř do plného oblouku a celá zvonice při tom duní jako startující letadlo. Není to pro slabé povahy.

Fenomén z Rovenska pod Troskami

Zvony od nepaměti odbíjejí čas, svolávají k modlitbě i varují před nebezpečím. Většinou je známe tak nějak v oné klasické podobě, kdy visí srdcem dolů a zvoník je rozeznívá provazem. Jenže v Českém ráji je všechno trochu jinak. V Rovensku pod Troskami najdete hned tři unikátní zvony obrácené srdcem vzhůru. A zvoní se na ně šlapáním.

Rebelantské zvony v sobě mají kus vzdoru

Dřevěná zvonice stojí vedle kostela sv. Václava už od roku 1630. Na první pohled vypadá vcelku nenápadně, jenže právě tady najdete trojici zvonů – sv. Václava, sv. Jana Křtitele a sv. Jiří. Každý má svého zvoníka, který mu dokonale rozumí a ví, jakou sílu a rytmus potřebuje.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

A kde se tady vlastně tahle podivnost vzala? Podle jedné z nejrozšířenějších verzí příběhu sahá zvláštnost obrácených zvonů až do 18. století. Tehdy se prý místní protestanti bránili rekatolizaci, což se samozřejmě vrchnosti nelíbilo. Proto jim otočila zvony ve zvonici srdcem vzhůru, aby se nemohli vzájemně svolávat a shromažďovat se.

Jenže lid si poradil. Srdce zkrátil, konstrukci upravil a zvony se začaly rozeznívat šlapáním. A tak se z původní trochu potouchlé represe stal unikát, který v Česku najdete jen na několika málo místech.

Vyzvánění je slyšet až na Trosky

Ovšem nemyslete si – zvonění v Rovensku není žádná legrace. Každý zvon je jinak velký i těžký a aby vznikl správný akord, je třeba ho rozhoupávat téměř do 360 stupňů. Tři zvoníci proto stojí nad pedály a doslova „hrají“ nohama.

Výsledek ale stojí za to. Za dobrých podmínek se hlas zvonů nese až ke vzdáleným Troskám a ve zvonici samotné dosahuje hlasitost hodnot srovnatelných se startujícím letadlem. Není divu, že si zvoníci chrání sluch speciálními ucpávkami – a vám to doporučujeme také. Jinak jde ale rozhodně o zážitek, který stojí za to.

Vyrazili byste si někdy poslechnout zvonění, které se nehraje rukama, ale nohama?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články